S Aničkou Horskou jsem byl v léčebně v Sadské hospitalizován hodněkrát. Zásadní rozdíl byl ale v tom, že na jednu její víceletou hospitalizaci připadalo asi 10 mých krátkodobých. Anička totiž dlouho neměla z léčebny kam odejít, protože žádný domov neměla. Právě, když jsem ji poznal poprvé, byla v této téměř bezvýchodné situaci. A když jsem […]
Až doposud jsem psal pouze o kamarádech z Psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích. Tam to bylo zdaleka nejhorší a žel tam jsem si toho také odkroutil nejvíce. Ještě před přiznáním invalidního důchodu jsemale měl možnost poznat i jinou léčebnu. Byly to Kosmonosy. Dodnes přesně nevím zda jsou Kosmonosy samostatnou obcí, nebo je to jen část […]
O tom, že prostředí v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích bylo zejména před listopadem 89 drsné a po listopadu, když se časem změnil název na Psychiatrickou nemocnici se jen o málo zlepšilo jsem už psal hodněkrát. A přece jen jedno oddělení po listopadu se z tohoto nepříjemného prostředí tak trochu vymikalo. Byl to pavilon číslo […]
Když jsem byl s Martinem Stráským, klukem přibližně mého věku v léčebněv Horních Beřkovicích poprvé, pamatuji si že jsem ještě neměl invalidní důchod a mohlo mi být tak sedmadvacet let. Poprvé jsme se setkali na beřkovickém přijímacím oddělení. Martin na sebe upozornoval už zdálky svým fyzickým handicapem. Scházela mu totiž jedna ruka. Už si nepamatuji, […]
Nedá se řící, že by bratři Jarda a Jirka Spasovští byli v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích mými vyloženými kamarády. Oba je osobně považuji spíše za spolupacienty. Byli sice mými věkovými vrstevníky, když Jirka byl myslím stejně starý jako já a Jarda o rok či sva starší. Oba dva byli nealkoholoví toxikomané, myslím, že si […]
O svých posledních pobytech v Horních Beřkovicích, které mě dostaly až na chronické oddělení mezi převážně nesvéprávné pacienty už jsem se zminoval. Myslím, že to oddělení mělo tenkrát ke konci devadesátých let číslo 8 a vím, že jsem na něm pobyl celkem třikrát. Což o to ,,osmička“ nebyla na režim vůbec špatná. Nikdo vás tam […]
S Pavlem Hlaváčkem jsem byl v beřkovické léčebně dvakrát. Poprvé to bylo při mém nejdelším pobytu na otevřeném oddělení, podruhé po několika letech na uzavřené přijmací jedničce. Jeho životní situace při obou hospitalizacích ale byly dost odlišné. Pavel nebyl nijak vážněji psychicky nemocný. Proto také nepobíral žádný typ invalidního důchodu, ale normálně manuálně pracoval. Byl […]
S pacientem Jonákem jsem byl na společném otevřeném oddělení v době kdy jsem čekal na přiznání invalidního důchodu , tedy přesně v roce 1993. Jonák, myslím že křestním jménem se jmenoval Miloš byl tehdy asi čtyřicetiletý muž dost vysoké i šlachovité postavy a drsnáckého, ikdyž trochu méně inteligentního obličeje. Pamatuji si, že v jednom uchu […]
Emil Koloušek je v mých příbězích trochu unikátní. Byli jsme sice společně v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích, možná i vícekrát, ale nikdy jsme se neléčili na stejném pavilonu. Bylo to ve druhé polovině devadesátých let minulého století. Emil měl tehdy soudem nařízenou ochrannou léčbu a tudíž musel být hospitalizován na pověstné ,,čtrnáctce“, jenže já […]
S Karlem Šípkem i Honzou Kobkou jsem byl v beřkovické léčebně hospitalizován jen jednou. K oběma jsem měl trochu odlišný vztah. S Karlem klukem přibližně mého věku, jsme se brzy skamarádili, zatímco asi o patnáct let staršího Honzu jsem bral spíše jako partáka z rozvozu. Pamatuji se, že v Horních Beřkovicích jsme byli společně hospitalizováni […]