Při psaní tohoto seriálu jsem si znovu uvědomil, že Karel Hynek Mácha určitě patří k mým nejoblíbenějším autorům. Co na tom, že naše životy dělí více než půldruhého století. Něco nás oba i po tak dlouhém čase přece jen spojuje. Samozřejmě, že tím nemyslím literární dílo. S Máchou mě spojují hodně podobné vnitřní touhy i […]
V dobové kritice v první polovině 19. století vyvolalo Máchovo největší dílo ,,Máj“ ostré odmítnutí. Pověstné jsou zejména tři kritiky-Tomíčkova, Chmelenského a Tylova. Kritici Máchy sice uznávají uměleckou hodnotu jeho díla, ale ostře polemizují s Máchou nad smyslem a společenskou funkcí jeho poezie. Je třeba si uvědomit, že ,,Máj“ byl napsán v období vrcholícího národního […]
Vrcholným dílem Máchovy tvorby a dovršením jeho tvůrčího usilování je jeho básnická skladba ,,Máj“. Ač její vznik je často datován rokem 1834, pracoval na něm autor od podzimu 1835 do jara 1836. ,,Máj“ vychází v dubnu roku 1836 /pouhého půl roku před Máchovou smrtí/ a uzavírá krátkou tvůrčí tvorbu autora, který v několika letech dospěl […]
Mácha byl především lyrikem Jak již jsem uvedl psal Karel Hynek Mácha své první verše v němčině. I ty mám ve svém třísvazkovém kompletním Máchově díle, vydaném v roce 1948 uvedené. Žel jim nerozumím, protože neumím německy. Máchově poezii je v souborném díle z roku 1948 věnován celý první svazek. České jednotlivé básně jsou v […]
Nejrozsáhlejší Máchovo prozaické dílo, které vznikalo v těsné časové , tematické i ideové blízkosti jeho vrcholné básnické lyricko-epické skladby ,,Máj“je román ,,Cikáni“. Autor na něm pracoval zejména na podzim 1835. Tehdejší cenzura však nepovolila ,,Cikány“ k vydání a odložila jednání o tomto díle na pozdější dobu. Za Máchova života ale román nevyšel a publikován byl […]
Druhý ,,obraz z Máchova života“ je o něco delší, opět silně lyrizovanou povídkou se subjektivními pocity. Děj této povídky je již jasnější než u ,,Večera na Bezdězu“. Umělá kompozice této prózy se podobá kompozici opery, je tu ,,ouvertura“ /předehra/, dvě dějství oddělená mezihrami/veršovanými intermezzy/ a finále /rovněž veršované/. Už samotný začátek prvního dějství je působivý: […]
Máchův příklon k realitě společenského života dokládají dvě jeho povídky autobiograficky pojaté. Snad měly tyto povídky tvořit rozsáhlejší cyklus autorových autobiografických zážitků, ale Mácha, který zemřel ve velmi mladém věku, stačil dokončit jen dvě. Jedná se o ,,Večer na Bezdězu“ a ,,Márinku“. Obě povídky vyšly téměř současně v Květech v polovině roku 1834. V úvodu […]
V některých svých pracích se Mácha nechal inspirovat snem, nebo vytvářel novou vizi. Tím chtěl vyjádřit svůj subjektivní zážitek jako vnitřní zkušenost intuitivního nazírání. Platí to především o jeho ,,Pouti krkonošské“. Při její kompozici využil autor svého hrůzného snu o oživlých mniších horského kláštera. Tato práce řeší na základě symbolického ožití a nové smrti mnichů […]
Tento prozaický příběh se měl skládat z výše uvedených čtyř částí. Všechny měla jaksi spojovat postava královského kata, sloužícího českému králi Václavu IV. ,,Křivoklad“ Děj této jediné dokončené části historického příběhu se točí kolem uvěznění krále Václava IV. na Křivoklátě, jeho útěku z hradu a návratu do Prahy. Hlavním smyslem práce však není vykreslení historických […]
Záměrně v Máchově díle začínám jeho prózou. Hlavním důvodem je skutečnost, že největší Máchovo dílo ,,Máj“ je dílem básnickým a budu se mu věnovat v závěru své práce. Jako prozaik je Karel Hynek Mácha méně známý. Osobně si myslím, že neprávem. Přečetl jsem celé Máchovo prozaické dílo a zapůsobilo na mě rozhodně ne méně než […]