Tento prozaický příběh se měl skládat z výše uvedených čtyř částí. Všechny měla jaksi spojovat postava královského kata, sloužícího českému králi Václavu IV.
,,Křivoklad“ Děj této jediné dokončené části historického příběhu se točí kolem uvěznění krále Václava IV. na Křivoklátě, jeho útěku z hradu a návratu do Prahy. Hlavním smyslem práce však není vykreslení historických událostí, ale zachycení vnitřní tragédie osamoceného člověka, v tomto případě především kata, ale vlastně i samotného krále.
Tyto dvě tragické postavy jsou pro celý příběh typické a jsou základními prvky celé fabule. Návrat do středověkého období je častý i u jiných evropských romantiků, především anglického Waltera Scotta a částečně i u Poláka Adama Mickiewicze v jeho ,,Konradu Wallenrodovi“.
Máchův ,,Křivoklad“ má stejně jako další autorova díla i jistou autostylizační složku. Jeho kat má mnohé společné rysy se svým autorem. Ty se objevují především při objasňování vnitřních příčin katovy osobní tragedie. Máchovi v tomto díle nešlo o podání věrohodného obrazu české historie. Směřoval spíše k vyjádření osobního deziluzívního romantického postoje. Nejedná se o vzpomínky na dávno ztracenou, u některých romantiků navíc idealizovanou minulost, ale o disharmonický prožitek soudobého člověka.
Z dalších tří částí ,,Kata“ začal Mácha jen část ,,Karlův Tejn“, jehož děj popisuje sice historicky doložené dobývání hradu Karlštejna Pražany na počátku husitské revoluce, ale důležitější než historické události je osobní silný citový vztah vysoce urozeného šlechtice a prosté dívky, který končí pro oba tragicky. Samotný kat v ní vystupuje minimálně pouze jako epizodní postava.
Části ,,Valdek“ a ,,Vyšehrad“ naznačil Mácha jen ve svých plánech k příběhu. I z nich je ale zřejmé, že více než o vykreslení historických událostí šlo autorovi o zachycení osobních tragedií jednotlivých postav. V dochovaných částech příběhu jsou mimo samotný děj velmi působivé i silně lyrizované popisy přírodních scenérií i vnitřních citových prožitků jednotlivých postav.
