Husitská revoluce -určitě jedno z nejvýznamnějších období našich dějin a možná to úplně nejvýznamnější. A to po stránce ideologické, sociální i národnostní a vlastenecké. Nic na tom nemůže změnit ani strana husitům nepřátelská, tedy především vysocí církevní hodnostáři, zámožná šlechta , především katolická, zámožní měštané i z Čech na začátku revoluce kvapně prchající Němci. Nepřátelé tvrdili, že husité jsou pouhými kacíři, buřiči a lapky, kteří loupí, vraždí , vypalují i upalují. Svým způsobem mají tito nepřátelé pravdu, ale…. Což i nepřátelé husitů si nepočínali stejně krutě, nebo spíš ještě krutěji. Vždyt i oni vraždili, mučili, upalovali i vypalovali. Tak drsná byla prostě doba .
Na samém počátku revoluce se česká společnost /Němci z Čech z velké většiny uprchli./ ve zjednodušeném podání rozdělila na dva nepřátelské tábory-tábor reakce a tábor revoluce. Reakční tábor byl věrný katolické dogmatice a reprezentovaly ho především katolická církev a část zámožné šlechty I zámožného měštanstva .
K husitské straně a tím do tábora revoluce se přihlásila valná většina národa. Zde ale zdůrazněme, že tak to bylo převážně v Čechách. Na Moravě byla situace jiná a většina moravského obyvatelstva s českými husity příliš nesympatizovala.
Ani čeští husité nebyli žel jednotní. Rozdělme si je na tři základní skupiny -levici, střed a pravici. Za pravici , hledající jen sobecké uspokojení vlastních hmotných a mocenských záměrů můžeme označit zámožnou husitskou šlechtu a české bohaté měštany. Cílem takové šlechty bylo odebrat církvi její majetek. Cílem bohatého měštanstva bylo odebrat tento majetek nejen církvi, ale i německému patriciátu, který z Čech raději prchl.
Husitský střed představovala nižší šlechta /zemané/ , měštanská opozice /méně zámožní měštané a řemeslnictvo/ . Charakteristckým rysem tohoto středu bylo, že se znovu a znovu rozestupoval na pravé i levé křídlo revoluce.
Husitskou levici představovala především venkovská a městská chudina, která byla zdaleka nejrevolučnější. Právě levice to byla, která na počátku revoluce usilovala o celkovou rovnostářskou společnost zcela bez pánů a poddaných.
