Smrt Karla IV. a co jí předcházelo
Byl podzim roku 1378. Papežské schizma už řádilo plnou silou a ani tak schopný diplomat, jako byl Karel IV. si s ním nedokázal poradit.
A pak se to stalo. Někdy na přelomu října a listopadu utrpěl Karel IV. těžké zranění levého kyčle. Prostě spadl z koně /nebo snad jen ze schodů/ a mohutný krček jeho stehenní kosti se zcela odlomil. Karel, jehož pohybový aparát byl už dlouhá léta postižen úrazem horní části páteře i postupující dnou po této nové nehodě znehybněl úplně. Poslední dny svého života musel trávit na lůžku. A to se také podepsalo na jeho smrti . Organismus oslabený novým vážným úrazem , chronickou dnou i duševní depresí už nedokázal čelit infekci, která se k vážným zdravotním problémům přidala. Nejprve vypověděly službu plíce a krátce poté i srdce.
Podle tehdejší diagnozy způsobila Karlovu smrt takzvaná suchá zimnice -vyčerpávající horečnatý záchvat.
Novodobá antropologická expertiza Karlových tělesných ostatků konec života Karla IV. poněkud zpřesnuje. Podle ní byl bezprostřední příčinou Karlovy smrti prudký zánět plic .
Byl večer 29: listopadu roku 1378, kdy se usínající Prahou rozezněl umíráček . Bylo to na znamení, že český král, římský císař a jeden z nejmocnějších mužů celé středověké Evropy právě skonal. Dožil se šedesátidvou a půl roku. Dnes je takový věk zcela běžný, ve středověku, kdy lékařská věda byla v plenkách a lidé umírali na nemoci dnes s velkou samozřejmostí vyléčitelných byla dvaašedesátka poměrně vysokým nadprůměrem.
Karel umíral na svou dobu jako fyzicky a především psychicky znavený stařec. Tyto představy zesilují některá fakta z posledních let jeho života. Diplomatických problémů v posledních letech Karlovi přibývalo a už je nedokázal řešit tak vehementně jako dříve. Již na konci roku 1376 pořídil Karel IV. svou závět, jako by snad tušil blížící se konec. Musel si na něj ještě dva roky počkat, ale ty dva roky plné nových a již jen těžko řešitelných problémů patrně nebyly pro Karla IV. zrovna štastné…
