Jak to vypadalo na Pražské univerzitě ve druhé polovině 14. století? Už před působením radikálního mistra Jana Husa se zde začínají objevovat první kritické názory nejen na zesvětštělou církev , ale i na samotný světský život, který je čím dál tím hříšnější zejména mezi zámožnými šlechtici i měštany.
Žel vyučovacím jazykem je stále latina a početní převahu na univerzitě mají němečtí mistři a studenti na úkor českých. Někdy po roce 1350 se však objevují i první opozičníci, který soudobý stav na univerzitě začínají kritizovat. Zatím jen nesměle. Mezi první opozičníky patří Mistr Matěj z Krakova a přítel Jana Milíče z Kroměříže i pozdější rektor Univerzity Vojtěch Rankův z Ježova. Oba byli ve svých kritických názorech ale ještě hodně umírnění.
Pak se však na Univerzitě objevil muž s podstatně radikálnějšími názory. Byl to český učený teologický mistr Matěj z Janova/asi 1350-1393/. V mládí poznal Milíče z Kroměříže a přilnul k němu. Pak odešel studovat na univerzitu do Paříže , ale roku 1381 v souvislosti s papežským schizmatem se vrátil do Prahy. Matěj začal časem horlivě bojovat o Milíčovy názory. Sice ještě nedospěl k nějakému revolučnímu řešení , navíc byl spíše teoretikem než řečníkem, ale přesto se brzy dostal do sporů s konzervativními kolegy na univerzitě. Ti ho donutili k ponižujícímu odvolání řady ,,kacířských” tezí. Nakonec musel svoje názory veřejně odvolat. Ač dosud kázal jen málo, nyní s kázáními musel přestat úplně. O to horlivěji se chopil pera a začal psát. Ve svých spisech ostře kritizoval rozmařilost církve a požadoval její navrácení k původním křestanským hodnotám -chudobě, skromnosti a střídmosti.
Matěj z Janova zemřel v 90. letech 14. století, tedy v době, kdy tu už působil později ještě mnohem kritičtější a radikálnější mistr Jan Hus.
