Čarodějnictví

Jako takzvaný heretik se označuje každý kacíř nebo bludař. Jde v tomto případě o člověka odlišné, dle křestanského náboženství zvrácené víry. Křestanství mělo kacíře od počátku své existence. Již v první polovině 13. století si katolická církev zřídila instituci specializovanou na vyhledávání a potírání kacířů. Jednalo se o takzvanou Svatou inkvizici. Jejími zakladateli byli papežové Inocenc III. a jeho synovec, fanatický Řehoř IX.
Výkonem inkvizice byl pověřen tenkrát nově vzniklý medikantský /žebravý/ řád dominikánů. Dominikáni se zprvu zaměřili na sekty v jižní Francii-albigenské, valdenské a katary. Postupem času své působení rozšířili.
Do Čech přišli první dominikáni za Přemysla Otakara I.. S upalováním kacířů , v západní Evropě už tehdy obvyklým a častým , se však začalo až o sto let později za vlády Jana Lucemburského. První příslušníci sekty valdenských byli upáleni v Praze v roce 1316.
Z hlediska katolické církve bylo zvlášt odporným druhem kacířství takzvané čarodějnictví. Za zaprodance dábla byly považovány vesměs ženy. Byly to především kořenářky, porodní báby, věštkyně, ale i hysterky nebo jinak duševně narušené osoby a žel i lidé podezřelého chování. Stačilo, aby se nějaká vesnická vědma pokusila podáním hostie ovlivnit dojivost krávy , a inkviziční kolotoč se po prvním udání rozjel naplno. Čarodějnice byla podrobena mučení , při kterém téměř bez vyjímky přiznala cokoli.
Účast na takzvaných sabatech -jakýchsi sletech čarodějnic pořádaných satanášem , schopnost létat na koštětech , záměr škodit lidem a církvi. Co se ale od mučených žádalo především , bylo označení dalších ,,tovaryšů“ dábla. Z vynucených udání tak vznikaly řetězce nekonečného utrpení.
Podle nemilosrdných příkazů učebnic všech organizátorů inkvizičních procesů , proslulého Kladiva na čarodějnice od německých dominikánů Jakuba Spregera a Jindřicha Institorise , končily čarodějnice téměř s jistotou na hranici.
V 16. století se inkviziční praxe velmi horlivě chopili jezuité.
V českých zemích na rozdíl od západní Evropy nebylo čarodějnických procesů přespříliš. Nejrozsáhlejší české procesy s čarodějnicemi s více než stovkou obětí se odehrály na konci 17. století na severní Moravě , především na Šumpersku.