Popravu sedmadvaceti českých pánů, rytířů a měštanů prováděl při Staroměstské exekuci známý kat Mydlář se svými pacholky.
Kat Jan Mydlář je nejproslulejším a nejvzdělanějším popravčím mistrem v celých českých dějinách. Málokdo ví, že až na závěrečné zkoušky a promoci absolvoval Karlovu univerzitu. Jako syn váženého měštana se mladý Mydlář původně připravoval na dráhu ranhojiče a magistra. Pak se ale dostavil osudový zvrat. Můžeme-li věřit jinak dosti fantazírujícím ,,Pamětem kata Mydláře“ od autora J. Svátka, všechno způsobila neštastná láska. Už za studií prý medik Mydlář miloval spanilou sestřenku Dorotku Mydlářovou. Kdosi mu ji však svedl. To uvedlo do pohybu drama jak šité na míru pro barvotiskový román. Pro záchranu cti se dívka nejprve vdala za ovdovělého starce ,mlynáře Vanuru. Zanedlouho po svatbě však zemřelo nejen její nemanželské dítě ale brzy po něm za záhadných okolností i její starý manžel. Vyšetřování ukázalo, že byl otráven. Za travičku byla označena Dorotka. Byla odsouzena pohřbením zaživa. Zoufalý Mydlář se rozhodl neštastnici osvobodit. Proto vstoupil do služeb městského kata. Chuděře Dorotce vvšak už neprospěl, protože pokus o její útěk se nezdařil. Sám Mydlář sám sebe naopak vyřadil z počestné společnosti. Tím, že se ve jménu lásky stal pacholkem popravčího mistra. Tahle romantická historie bude patrně poněkud přikrášlena. Faktem je, že krvavému řemeslu se Mydlář začal učit v roce 1586 v Chrudimi. Brzy se stal pomocníkem staroměstského kata Václava Jaroše. Po Jarošově smrti převzal mistr Mydlář jeho funkci. Jako samostatný kat se věnoval tomuto ,,řemeslu“ přes čtyřicet let/do roku 1632/. Skončil s neblahým řemeslem prý proto, že při jedné z poprav zjistil, že na stínání jednou ranou meče už fyzicky nestačí. Mydlář se dopracoval velmi slušného majetku. Díky svému vzdělání a chirurgickým zákrokům získal i společenské uznání.
Už na počátku kariéry se oženil s dcerou slánského mistra katovního Jana Špetle a měl pak s paní Bětkou celkem pět dětí. V Praze bydlela rodina Mydlářů v katovně na Rejdišti u skládky odpadků při Vltavě. Jednou z mnoha zajímavostí tohoto ponurého domu byla rozsáhlá knihovna s několika stovkami svazků. Kat Mydlář prý četl velmi horlivě. Dožil se osmdesáti let a pohřeb prý měl jako velmož. Funkci staroměstských popravčích po něm převzali jeho synové Jan a Václav.
