Nástup Václava IV. na český i římský trůn
,,Otec vlasti“ Karel IV. ke konci roku 1378 umírá a najednou je vše jinak. Eru prosperity brzy vystřídá era stagnace. /Ta ale vlastně začala už v posledních letech Karlovy vlády./ Výklad že mimořádnou osobnost Karlovu nahradil v postavě jeho syna Václava IV. člověk naopak silně rozporuplný, nervově labilní slaboch/navíc těžký notorický alkoholik/ je poněkud zjednodušený.
Spravedlivě vyjádřit podíl Václava IV. na nepříznivém a po čase přímo katastrofálním vývoji v českém státě je nesmírně obtížné. Václav už totiž vládl v úplně jiné a zcela odlišné době. Často se mu přičítají prohry, jimž nemohl čelit . Stanul před úkoly neřešitelnými sebeschopnějším jedincem. Ani gigant typu Karla IV. by v době ve které Václav IV. vládl neuspěl.
Politický a ideologický rozklad nezasáhl jen český stát, ale v podstatě celou západokřestanskou Evropu. Tragika Václavova osudu tkví v tom, že zdědil trůny do přetěžké doby. A jak jinak to mohlo skončit než tak, že si nový král a císař v takové době nevěděl rady. A proto selhával víc a víc.
Prohlubující se celoevropská krize duchovní, společenská i ekonomická velmi negativně poznamenala panování třetího z Lucemburků. Sama dobová atmosféra podbarvovala Václavovy skutky ponurými odstíny. Samotný Václav IV pak nemohl obstát před soudem dějin ani kdyby přesáhl formát svého otce.
Nic to však nemění na tom , jaký Václav opravdu byl. Byl to opravdu svým způsobem neschopný slaboch, často víc opilý než střízlivý , který převzaté ohromné dědictví promrhal svou neschopností , nedostatkem vůle a výrazným sklonem znepřátelit si každého a kohokoli. Však také nepřátel především z řad vysoké šlechty a katolické církve měl časem víc než dost. U nižší šlechty, měštanů i prostého lidu byl naopak kupodivu spíše oblíben.
Nedobré rysy Václavovy osobnosti vlastně připravoval už jeho otec Karel IV. nevhodnou výchovou. Syna Václava příliš hýčkal a rozmazloval . A především vštěpoval mu nekritický obdiv pro vladaře , umocněný ještě přesvědčením o božské přízni , o předurčenosti lucemburské dynastie uskutečnovat vůli Boží .
Tímto způsobem a touto nevhodnou výchovou vlastně Karel mrzačil přirozený vývoj malého Václava už od jeho narození. A výsledky takové nevhodné výchovy se dostavily brzy po nástupu Václava na český i římský trůn.
