Básnické prvotiny a umělecký vývoj K.H. Máchy
Jak už jsem výše uvedl K. H. Mácha začínal psát své první verše německy. Bylo to ještě v době jeho gymnaziálních studií. V rukopise je označil jako ,,Versuche des Ignaz Macha“- česky ,,Pokusy Ignáce Máchy“. Pocházejí většinou ještě ze samého konce dvacátých let 19. století. Jedná se
o sentimentálně romantické verše vzniklé při školním studiu literatury.
Pod vlivem přednášek profesora Jungmanna začal během universitních studií psát Mácha česky. České verše uveřejňoval v různých časopisech. První otištěná Máchova báseň ,,Svatý Ivan“ pochází z roku 1831. V této době, podobně jako většina dalších studentů neskrýval Mácha své sympatie
k povstání v Polsku i ostatním revolučním hnutím v tehdejší Evropě. V jeho dalších českých prvotinách, ještě většinou před romanticky laděných básních /např. ,,Vorlík“, ,,Svatý Vojtěch“/se Máchovy osobní pocity promítají do látek mytických a historických. Mimořádné nadání umožňovalo Máchovi syntetizovat poznatky získané studiem filozofie, zejména Kantovy a Hegelovy i rozsáhlou četbou cizích klasiků jako Goetha, Shakespeara, Mickiewicze, Scotta a zejména Byrona a začleňovat je do vlastních myšlenkových a uměleckých postojů, které našly svůj výraz především v osobní lyrice, pramenící přímo z osobních zkušeností.
Vedle studia, četby a lásky bylo Máchovi zdrojem bohatých zážitků cestování.
Jak již bylo uvedeno, podnikal zvláště ve 30. letech dlouhé pěší túry. Lákala ho zejména místa, kde jeho fantazie mohla nespoutaně dokreslovat zbytky dávné minulosti v pestrý obraz života, nesoucí barvy básníkových snů. Zříceniny osamělých hradů, v podmanivém světle rozbřesků, nebo krvavých západů slunce, či za svitu plné měsíční luny, zrcadlení skal a lesů v hladině rybníků/u Máchy jezer/, to vše rozněcovalo Máchovu obrazotvornost a bylo kulisou vylíčeného děje. Tyto přírodní scenérie i vylíčený děj byly v souladu se subjektivními prožitky básníka. Máchova tvorba je stylizována jeho životem a život si Mácha stylizoval podle tvorby. Roku 1834 podnikl Mácha již zmíněnou cestu do severní Itálie /navštívil mimo jiné Terst a Benátky/ a své zážitky zpracoval v ,,Deníku na cestě do Itálie“.
