Ferdinand II. byl nejen římskoněmeckým císařem ale v rámci mnohonárodnostní habsburské monarchie i českým a uherským králem. V českých zemích panoval od skonu svého předchůdce Matyáše/duben 1619/ až do své smrti v roce 1637. jeho bezmála dvacetiletá vláda měla však více než jednoroční přestávku za českého stavovského povstání/1618-1620/, kdy v českých zemích oficiálně vládl protestant Fridrich Falcký.
Ferdinand II. byl synem arcivévody Karla Štýrského a Marie Bavorské. Pocházel tedy z vedlejšího kolena štýrských Habsburků. Císařem se stal proto, že ani jeden z jeho předchůdců /Rudolf II. a Matyáš/ neměl legitimního potomka. Pro pochopení rodových vazeb: Známý bojechtivý biskup Leopold Pasovský byl Ferdinandův o osm let mladší bratr.
Osobně prý byl Ferdinand II. vlídný, laskavý, štědrý až k rozdávačnosti a bezpříkladně zbožný.
Říkávalo se o něm , že je to mnich s korunou na hlavě.
Přesto do českých dějin zasáhl více než krutě. Za jeho vlády došlo v červnu roku 1621 ke Staroměstské exekuci, kdy bylo popraveno sedmadvacet českých pánů, rytířů a měštanů. Odpovědnosti za tyto popravy se snažil vyhnout ale marně. Naopak díky popravám si vysloužil přívlastek : ,,krvavý“. S jeho jménem je kromě bitvy na Bílé hoře a Staroměstské exekuce spojeno i vydání takzvaného zákoníku zvaného,,Obnovené zřízení zemské“, který v Čechách nařídil přísnou rekatolizaci země.
Ferdinand II. vládl v drsném období třicetileté války. Za jeho vlády dosáhl ohromné moci jeho vrchní velitel armády Albrecht z Valdštejna, který byl však v roce 1634 v Chebu zavražděn.
Kromě toho v roce 1635 Ferdinand II. o vlastní újmě čili bez souhlasu českých stavů , odstoupil Sasku Horní a Dolní Lužici, čímž svévolně okleštil soubor zemí Koruny české.
Related Posts
