Kutnohorští havíři v Jagellonské době
,,Kutnohorští havíři“ jsou jednou z historických divadelních her Josefa Kajetána Tyla. Ne každý ví, že autor toto drama napsal na základě skutečné historické události z Jagellonského období českých dějin.
Píší se davadesátá léta 15. století. Český a již i uherský král Vladislav Jagellonský už nesídlí v Praze ale v uherském Budíně. Co se děje v Čechách příliš neví a asi ho to ani moc nezajímá. Toho dokáže dokonale využít vysoká česká šlechta, která je praktickým vládcem české země. Moc českých pánů roste a brzy bude ještě větší. Zato měštané a především poddaní stále více trpí. Důkazem útlaku poddaného lidu je Tylova historická hra ,,Kutnohorští havíři“, která dobře vykresluje situaci prostých horníků v Kutné Hoře.
Na stříbrnou rudu bohaté město Kutná Hora prožívá v polovině devadesátých let 15. století dramatické sociální otřesy. Vře to především mezi prostými havíři. Jejich životní podmínky se nesnesitelně zhoršují. Naopak už tak nesmírně zámožní těžaři stále více bohatnou. Jak jinak-z těžké práce chudých. Těžaři dokáží skvěle využít nepřítomnost krále v českém království a ve velkém rozkrádají drahé stříbro určené pro státní mincovnu. A královský hofmistr-jistý Michal z Vrchovišt? Ten těžařům v jejich zlodějském počínání ještě napomáhá. Proti němu je také namířena první stížnost, kterou havíři sepsali na bouřlivém shromáždění před kutnohorským chrámem svaté Barbory v září roku 1494. Už v tomto prvopočátku sporů havířů s těžaři hrozí lidové povstání. Prozatím se vše uklidní odvoláním hofmistra Michala i jeho krátkodobým uvězněním. Brzy je však Michal z Vrchovišt z vězení propuštěn a dokonce očištěn z oprávněného obvinění listem samotného krále Vladislava poslaném z Budína. To prostým havířům rozhodně na klidu nepřidá.
Od jara následujícího roku 1495 dochází k novým bouřím zle utiskovaných havířů. V červenci roku 1496 přerostou tyto bouře v otevřené hornické povstání. Několik tisíc ozbrojených horníků se sjednotí , opustí město a utáboří na nedalekém vrchu Špimberku. Obklíčí je však vojenské pohotovostní jednotky z několika českých měst. Po delším obležení vyšlou horníci do nepřátelského tábora několik mluvčícgh s nadějí, že se domohou slyšení u samotného krále. Vyjednavači jsou však místo toho okamžitě zajati a uvzněni. Těžaři na ně pošlou králi do Budína značně zkreslené a převrácené informace. A jak reaguje královský dvůr, který o skutečné situaci nemá v Uhrách ani ponětí? Na královský příkaz je 10 kutnohorských vzbouřených havířů exemplárně popraveno, konkrétně stato v Poděbradech. Další 2 havíři brzy nato na hradě Křivoklátě.
Začátkem podzimu 1496 nařídí král Vladislav přešetření celé této události. Popravení horníci byli po tomto přešetření sice uznáni oficiálně za neviné, ale jejich životy už byly nenávratně pryč….
