Vladislavská gotika-Benedikt Ried
Hovořili jsme již o dvou významných architektech Jagellonsé/respektive Vladislavovy/ doby Václavu ze Žlutic a Matěji Rejskovi z Prostějova. Tím nejvýznamnějším stavitelem na přelomu 15. a 16. toletí byl však patrně rodák z Rakouska Benedikt Ried.
Ten se zeměřil především na samotný Pražský hrad. Nejprve zesílil hradní fortifikace a téměř současně začal i zgruntu renovovat obytné hradní prostory. /Kromě toho dokončil i stavbu Prašné brány/. Nejprve přestavěl obytné komnaty hradního paláce. Především vybudoval takzvanou ,,Vladislavovu ložnici“-správně audienční sín. Z obytných prostor pak vyvedl klenutý most do nové nádherně zdobené oratoře ve svatovítské katedrále. Panovník tak mohl navštěvovat pobožnosti zkratkou přímo ze svých komnat. Královská oratoř představuje fantastickouu větví a úponků skutečný vrchol pozdně gotického dekorativismu. Visutá střední část klenby , kde schválně schází opěra, je pak virtuozní ukázkou dokonale zvládnuté stavební techniky.
Skutečně špičkovým dílem Benedikta Rieda se stal Vladislavský palác/vznikal v letech 1490-1502/. Je to jeden z nejrozlehlejších světských gotických prostorů vůbec, když na délku měří 62 metrů, na šířku 16 metrů a vysoký je 13 metrů. Ried při stvavbě odvážně vtrhl do staršího rozvrhu Karlova královského paláce obrovitou dispozicí , které bylo obětováno celé jedno patro. V Riedově pojetí se tu už mísí zastaralá gotika s moderní renesancí. Nejskvělejší je Riedova kroužená klenba sálu. Její četná žebra vyšlehují v dynamických křivkách proti sobě, složitě se protínají a vytvářejí přitom elegantní kompozici šestilaločných hvězd.
Není bez zajímavosti, že část kroužené klenby Riedovi napoprvé spadla a musel ji proto zdvihnout znovu.
Benedikt Ried vepsal svou technickou odvahu i do další části Pražského hradu-například takzvané Ludvíkovy ložnice, Jezdeckého schodiště, nebo přestavby sněmovny./ Kromě toho se například chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, zámku Blatná i pozdně gotického opevnění hradu Švihova.
Ried vydržel pracovat v Praze i po přesídlení krále Vladislava do uherského Budína a jeho skvělé stavitelské práce přežily i druhého jagellonského krále Ludvíka, když Benedikt Ried zemřel až v roce 1534 a to už v českém království vládli Habsburkové.
