Vladislavská gotika – Prašná brána
Jak již bylo řečeno český král Vladislav Jagellonský jako panovník v postatě selhal. A přece mělo období jeho vlády i světlé stránky. Jednou z nich je rozvoj umění, především výtvarného a též stavitelství. Gotický stavební sloh, tak typický pro dobu vrcholného i pozdního středověku v období Vladislavova panování v Čechách v podstatě končil. Šlo o takzvanou pozdní gotiku.
Jednou z nejvýznamnějších památek za Vladislava je pražská Prašná brána. Tu začal stavět patrně roku 1775 kameníkVáclav ze Žlutic, jako monumentální vstupdo Starého Města pražského. Tehdy se jí ovšem říkalo jinak a sice Nová věž. Byla založena přímo do starého hradního příkopu. Neměla mít funkci obrannou, ale reprezentační. Však také staroměstské fortifikace v tomto pásmu ztratily po vzniku Nového Města pražského svůj původní smysl.
K prvnímu stavebníkovi Václavovi ze Žlutic , se brzy přidružil i ho vzápětí v řízení stavebních prací nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Zcela unikátní na této stavitelské osobnosti je fakt, že jako stavebník byl vlastně laikem a samoukem. Původní profesí byl kantor a léta byl bakaléřem a poté i správcem školy při Týnském chrámu. Pak se dal na stavitelství a brzy se v něm ukázal velký talent. Měl především vyvinuté dekoratérské cítění, které velmi vyhovovalo zbohatlým pražským měštanům.
Až do příchodu jistého Rieda byl Rejsek českou stavitelskou jedničkou. Při stavbě Prašné brány , jejíž předlohou se stala Parléřova Staroměstská mostecká věž osvědčil Rejsek svůj smysl pro hravý detail . Prašnou bránu však Rejsek už nedokázal dokončit. Brzy poté, co se král Vladislav přestěhoval ze sousedního Králova dvora na Pražský hrad, musela být stavba zastavena.
Matyáš Rejsek pak působil především v Kutné Hoře .
Závěrem nutno napsat, že původní podoba Prašné brány se během dalších staletí dost výrazně změnila.
