V době, kdy se Žižka usadil ve východních Čechách , byl zde pozice Orebitů /tak se nazývali Žižkovi stoupenci/ vážně oslabeny. Dokonce se dá napsat, že zde planula téměř permanentní válka s některými konzervativními husitskými šlechtici, především s Čenkem z Vartenberka . Navíc vojensko-politickým vládcem orebitského bratrstva byl zámožný rytíř Diviš Bořek z Miletínka, muž sice oddaný kalichu, ale také až přehnaně ambiciozní sledující především vlastní cíle. Příchodem Jabna Žižky se situace ve východních Čechách výrazně změnila. Žižka zde vytvořil tzv. Menší Tábor, který byl narozdíl od toho Miletínkova nakloněn doleva. Díky tomu se stal Menší Tábor solí v očích jak Pražanům , tak mnoha katolickým ale i kališnickým pánům v celém království- Došlo k tomu , k čemu dojít muselo-k ozbrojeným srážkám Orebitů se
Žižkovými nepřáteli. První bitva se uskutrečnila už v dubnu roku 1423 U Hořic. Orebité už pod vedením Jana Žižky tu obrátili na útěk vojsko Čenka z Vartenberk. Menší Tábor nutně potřeboval svou vlastí mocenskou základnu. Jako ideální se ukázalo město Hradec Králové. To ale držel mocný a ambiciozní Diviš Bořek z Miletínka. Ten však vytáhl v červenci 1423 na Moravu ztrestat zrádné moravské pány. Žižka s Orebity jeho dočasné nepřítomnosti využil, provedl v Hradci levicový převrat a zmocnil se města. Když se to Bořek dozvěděl, přerušil okamžitě moravské tažení a s vojskem se vracel ke ,,svému“ Hradci. Na začátku srpna 1423 stanula v bitvě u Strachova dvora proti sobě dvě husitská vojska-Žižkovo a Miletínkovo. Žižka v nastávající bitvě zvítězil. Ale docházelo k dalším bitvám mezi samotnými husity. Hodně mlhavě slyšíme o bitvách u Kutné Hory, Čáslavi, nebo Labského Týnce. Všechny se udály ve druhé polovině roku 1423. Ve všech prý Žižka zvítězil. Nastala zima 1423-24-poslední zima Žižkova života. Hned na začátku roku 1424 zvítězil Žižka nad nepřáteli v bitvě České Skalice. Poté to byli především Pražané, kdo proti němu zmobilizoval veškeré možné síly.
Na jaře 1424 byl Žižka se svým vojskem zdánlivě neprodyšně obklíčen u Kostelce nad Labem. Z obklíčení se nočním senzačním přechodem Labe/s převoze vozů na prámeh vyprostil a ustupoval ke Kutné Hoře. Tam blízko ní svedl 7. června 1424 poslední skvělou bitvu své neporazitelné válečné kariéry. Stalo se tak u Malešova, kde doslova vozy naplněnými kamením , které nechal pustit z kopce proti útočící nepřátelské jízdě převálcoval vojsko panské jednoty-
Brzy nato stanul Žižka před jemu nepřátelskou Prahou s úmysle ji zničit. Nakonec mu tento úmysl rozmluvil výřečný kališnický kněz Jan Rokycana. Žižka se po jeho intervenci dokonce s Pražany smířil a společně pak donmluvili výpravu na nepřátelskou Moravu. Společná výprava radikálních i umírněných husitů pak skutečně zamířila na moravské hranice. Právě začínal podzim roku 1424.
