Po amnestii od samotného krále Václava prožil Jan Žížka prakticky celé desetiletí až do začátku husitské revoluce, jako poměrně vážený ikdyž jen přiměřeně zámožný šlechtic, navíc přímo ve službách královského dvora. Jen není jisté, zda v králových službách byl pozdější slavný husitský hejtman ještě před tažením českého oddílu do Polska, nebo až po něm.
Jisté je, že na jaře roku 1410 překročil v armádě zhruba tří tisíc Čechů a Moravanů pod vedením již zmíněného znamenitého válečníka Jana Sokola z Lamberka polské hranice na pomoc slovanským Polákům proti výbojnému Řádu Německých rytířů.
Není však stoprocentně jisté, zda Žižka zasáhl do tzv. ,,bitvy století“ mezi Poláky a řádem téhož roku 1410 v bitvě u Grunwaldu. Pokud ano, jak již jsem uvedl a jak uváddí i Jirásek ve svých pověstech, rozhodně zde nepřišel o své první oko, na které byl slepý již od dětství. Navíc oddíl Sokola z Lamberka v samotné bitvě moc úspěšný nebyl. Bojoval na pravém křídle kde koneční jasní vítězové bitvy Poláci ve zmatku ustupovali.
Polské kroniky uvádějí, že Žižka s ostatními Čechy a Moravany po samotné bitvě úspěšně bránil hrad Radzyn.
Zpátky do Čech se z Polska vrátil snad v roce 1411. Krátce nato se jako oficiální služebník krále Václava IV. definitivně usadil v Praze. Od této doby je o Janu Žižkovi poměrně dostatek spolehlivých historicky doložených zpráv. Žižkova práce u královského dvora je patrně finančně výnosná. Za necelé tři roky si totiž našetří tolik, že může koupit poměrně honosný měštanský dům v Praze Na Příkopech. S bohatstvím to ale asi nebylo tak velké, protože po pouhých dvou letech roku 1416 tento dům zase prodává a kupuje jiný podstatně skromnější nedaleko Staroměstského náměstí. Stále však byl ve službách krále Václava a podle nedoložených zpráv snad dokonce osobním komorníkem druhé Václavovy manželky královny Žofie.
Na závěr této krátké kapitoly bych položil otázku? Znal se Jan Žižka skutečně s Mistrem Janem Husem a chodil skutečně na Husova kázání v Betlémské kapli? Uvádí to Jirásek a uvádí se to i ve známém českém historickém filmu Otakara Vávry Jan Žižka. Z historického hlediska však stoprocentně hodnověrné zprávy o tom nejsou. V každém případě však musel Žižka znát Husovy ideály, za které po smrti slavného kazatele bojoval skutečně na život a na smrt.
Related Posts
