Počátek husitské revoluce? Jakou významnou událost lze za něj považovat? Přidržím se názorů řady některých historiků a za oficiální počátek revolučního boje budu považovat První pražskou defenestraci v předposlední červencový den roku 1419. Nedlouho před tímto dnem dosadil král Václav na Novoměstskou radnici nové konšely. A právě v tento den 30. července kázal ,,U Panny Marie sněžné“radikální kazatel Jan Želivský o nepravém vladaři. Posluchači z kázání vystihli, že jde o krále a novoměstské konšely. Po Želivského bohoslužbě táhl shluk lidu pod vedením radikálního kazatele na Novoměstskou radnici, kde podle filmu Otakara Vávry ,,Jan Žižka“ byli vězněni tři zástupci městské chudiny. Lidová masa žádala jejich propuštění. Místo toho byly patrně z oken radnice na srocený lid shozeny těžké balvany. Rozdrážděná masa lidu pak vzala radnici útokem, dobyla ji a z oken sházela zrádné konšely, kteří pak byli
dole na ulici dobiti. Při krátkém dobývání radnice stál v čele lidové masy s největší pravděpodobností Jan Žižka. On byl ,,profesionální“ voják, zatímco Želivský kněz a kazatel. Tehdy poprvé zasáhl trocnovský hrdina do víru právě započaté revoluce. Ale to je jen její oficiální začátek. Krátce po něm už to v Praze vyloženě vře. Revoluce udeřila plnou silou. Hoří kláštery, za své berou městské nevěstince. Téměř současně povstává na českém venkově i vesnická chudina. Revoluce záhy zachvátí takřka celé Čechy. Brzy nato umírá na svém Novém hradě u Kunratic král Václav IV., podle zpráv např. z ,,Husitské kroniky“ Vavřince z Březové na mrtvici, nebo infarkt po silném rozčilení nad počátkem revoluce v Praze./Diagnoza je ale trochu podivná, když k defenestraci došlo 30. července, ale král zemřel až 18. srpna/. Protože neměl dědice je České království najednou bez krále. Oficiálně by tak česká koruna měla připadnout jeho bratru Zikmundovi, ale toho Češi z valné většiny odmítají. Na oficiální uznání za českého krále si bude muset Zikmund počkat déle než 15 let:/Pomineme -li, že podstatně dříve se korunuje vlastně sám/
A revoluce zejména v Praze hoří dál. Počátkem října téhož roku se do Prahy vevalila masa venkovské chudiny, nadšeně vítaná chudinou městskou zvláště novoměstskou. Vysoká šlechta zejména katolická, ale i část kališnické se staví proti revoluci pod rouškou ,,hájit právo a řád zemský“ ve jménu královny-vdovy Žofie. Venkovská chudina na necelý měsíc opouští Prahu, aby se však brzy vrátila a revoluční bouře v Praze vypuknou nanovo a ještě silněji. Nejvyšší purkrabí Českého království Čeněk z Vartenberka nechal vojensky obsadit Pražský hrad a Malou stranu. Protitahem radikálů je obsazení prakticky nedobytné pražské pevnosti Vyšehradu./Brzy se jí však zmocní odpůrci husitů/ Velitelem vyšehradské posádky je nejspíš samotný Jan Žižka. V Praze se po návratu venkovské chudiny rozhoří malá občanská válka radikálů proti katolíkům i umírněným kališníkům. Za útoku radikálů proti Hradu lehne popelem prakticky celá Malá Strana. Jan Žižka je v této vzrušené době patrně na Vyšehradě a útokům na Hrad velí nejspíš ještě radikálnější Mikuláš z Husi a východočeský knět Ambrož. Nakonec je mezi radikály a jejich panskými odpůrci uzavřeno příměří platné do jara následujícího roku 1420. Venkovská chudina znovu opouští Prahu. Zimu pak stáví v některých tehdy radikálních městech např. ve Slaném, Lounech, Žatci, nebo Písku.
Jan Žižka z Trocnova se svými přáteli např. Břenkem Švihovským z Rýzmburka/ten je velitelem celé skupiny/, bratry Chvalem a Kunešem z Machovic, nebo Valkounem z Adlaru/ odchází do jiného města Plzně, kde svými až ultraradikálními proslovy k lidu bouří známý kazatel a kněz Václav Koranda.
Related Posts
