Pojem Vladislavská gotika je spojen se jménem českého krále Vladislava Jagellonského, který v českém království vládl v letech 1471-1516. Právě díky jménu tohoto krále je místo Vladislavská někdy nazývána též jako Jagellonská.
V Praze se tato gotika ohlásila rokem 1475. Tohoto roku začal kameník Václav ze Žlutic stavět známou Prašnou bránu. Ta byla stavěna ve stylu Vladislavské gotiky a po dokončení znamenala monumentální vstup do Starého Města pražského. Původně se jí ale říkalo jinak a sice Nová věž. Byla založena přímo do starého hradebního příkopu. Zajímavé na ní bylo, že neměla mít funkci obrannou, ale reprezentační. Staroměstské obranné fortifikace v tomto úseku ztratily totiž po založení Nového Města pražského /založeno za vlády Karla IV./ svůj původní obranný smysl. Na místě Prašné brány stávala už dříve brána jiná, zvaná ,,Odraná“.
K prvnímu stavebníku Prašné brány mistru ze Žlutic se brzy přidružil stavebník další a sice Matyáš Rejsek z Prostějova, který Václava ze Žlutic brzy v řízení stavebních prací zcela nahradil. Přitom byl Matyáš Rejsek v oboru stavebnictví pouhým samoukem a laikem, když původní profesí byl kantorem. Po léta fungoval jako bakalář a poté správce školy při Týnském chrámu. Nakonec pověsil své staré povolání ,,na hřebík“ , aby v tom novém hned napoprvé prokázal velký talent. Měl především výrazně vyvinuté dekorativní cítění , které zbohatlým pražským měštanům maximálně vyhovovalo. Až do příchodu slavného rakouského stavitele Benedikta Riedla byl Rejsek nejlepším stavitelem u nás. Při stavbě Prašné brány/předlohou jí byla Parléřova Staroměstská mostecká věž/ osvědčil Rejsek svůj smysl pro hravý detail .
Matyáš Rejsek však své dílo již nestihl dokončit, protože poté co se král Vladislav Jagellonský přestěhoval ze sousedního Králova dvora/stával v místech dnešního Obecního domu/ na Pražský hrad musela být stavba Prašné brány zastavena. Stalo se tak v roce 1485. Rejsek poté Prahu opustil a působil nadále především v Kutné Hoře.
Samotná podoba Prašné brány se v průběhu dalších století výrazně změnila, nejvíce přestavbou v 19. století.
A Vladislavská gotika i gotika jako stavební sloh měla za vlády Vladislava Jagellonského už pomalu ,,na kahánku“. Brzy ji vystřídá stavební sloh zcela nový a sice renesanční.
