Nevíte co znamená výraz ,,papežské schizma“? Tak tedy je to označení pro dvojpapežství /respektive vícepapežství“./ Konkrétně svého času místo jediného papeže byli papežové dva a dočasně dokonce i tři , což hrubě odporovalo křestanskému náboženství.
Papežské schizma propuklo v roce 1378 /právě umíral ,,Otec vlasti“ Karel IV./ a trvalo až do roku 1417. Přitom od samého počátku jeho vypuknutí vznikaly pokusy vrátit katolické církvi papeže jediného a tím i církevní jednotu. Roku 1381 se zrodila myšlenka svolat koncil /církevní sněm/ , který by rozhodl o legitimitě jednoho z papežů. Tato myšlenka však neprošla.
Roku 1394 se objevila nová varianta řešení. Spočívala v tom , aby oba papežové odstoupili a církev by zvolila papeže jiného-toho jediného pravého. Návrh však opět neuspěl.
Ve třetí fázi řešení papežského schizmatu se opoziční kardinálové v obou táborech konečně vzdali svých papežů a v roce 1409 na koncilu v Pise zvolili opravdu papeže jiného a nového, kterým byl Alexandr V. Problém však byl v tom , že oba již dříve zvolení papežové odmítli odstoupit. Tím došlo ke kuriozní situaci. Papežové už nebyli ,,pouze“ dva, ale dokonce hned tři. Jeden sídlil v Římě, druhý ve francouzském Avignonu, třetí v italské Bologni.
Teprve církevní sněm v Kostnici/neblaze spojený s naším Janem Husem/ formálně obnovil jednotu katolické církve tím, že nejprve sesadil papeže římského Jana XXIII. Mimochodem poté co vyšlo najevo, že Jan XXIII. /vlastním jménem Baltazar Cosa/ je bývalým pirátem, zločincem i patrně vrahem, který si za naloupené peníze papežský titul v podstatě koupil. Církev ho proto nejen sesadila z pozice papeže ale po pronásledování zajala a uvěznila. /upálen jako Hus však zločinec Jan XXIII. nebyl, ale po několika letech věznění byl za vysoké odstupné dokonce propuštěn na svobodu/.
Papežské schizma i po zatčení Jana XXIII. však trvalo ještě dva roky. V té době byli sesazeni další dva papežové -římský Řehoř XII. avignonský Benedikt XIII. Kostnický koncil pak před závěrem svého několikaletého jednání zvolil nového jediného papeže Martina V. Ten seděl na apoštolském stolci až do roku 1431. Kostnický sněm , rozpuštěný na jaře 1418 schválil také zásadu, že koncil je nadřazen papeži a že se bude scházet pravidelně. Prakticky neomezená moc papežů v církevních záležitostech tím skončila. Nicméně svému hlavnímu úkolu , vnitřní reformě katolické církve, zůstal kostnický sněm dlužen prakticky všechno.
