Posledním Přemyslovcem v čele českého státu byl král Václav III. Za svou zhruba jednoletou vládu v letech 1305-1306 toho mnoho učinit pro národ nestihl. Nebylo divu. Pouhý rok je na nějaké větší činy příliš krátkou dobou. Navíc Václav III. nastoupil na trůn jako šestnáctiletý jinoch. Původně měl být králem kromě českého království ještě v Polsku a Uhrách. Uher, které byly problematickým teritoriem se sám vzdal hned po smrti svého otce.
A hrozila i ztráta koruny v Polsku. Václav III. se o tuto ztrátu zpočátku ani příliš nezajímal. Byl ve věku, kdy ho více zajímala milostná dobrodružství se ženami a bujaré pitky se šlechtickými ,,kamarády z mokré čtvrti.“Podle dobových zpráv byl prý častěji zmožen alkoholem, než střízlivý. A běhal prý i za pochybnými nevěstkami. Je pravděpodobné, že díky svému bohémskému životu zplodil nějaké potomky, ale chyba byla v tom , že ani jeden z nich nebyl z manželského lože a tudíž nemohl být jeho následníkem na královském trůnu. Přitom se sám oženil krátce po začátku svého kralování v Čechách. Jeho snatek s Violou, dcerou bezvýznamného vévody Měška Těšínského byl nejen překvapivý, ale z hlediska urozenosti i nerovnoprávný. O tom jaké bylo jeho kratičké manželství s Violou nevíme téměř nic. Jisté je že po soužití s Violou po sobě nezanechal žádného potomka a tudíž ani dědice české koruny.
Zato víme, že Václav III. často v opilosti obdarovával své ,,kamarádíčky“ podobného ražení jako on sám , četnými původně královskými statky. A lakomý při tom určitě nebyl.
Historické zprávy hovoří o tom, že po necelém roce vládnutí mu domluvil zbraslavský opat. Václav se prý po rozmluvě s ním dal na pokání a v jeho dosavadním lehkomyslném chování došlo ke změně. Bylo to tak opravdu? Možná, snad! Nejpravděpodobnější však je že Václavovu proměnu k lepšímu životu způsobila sama realita. Ještě se nestihl nabažit radovánek a už stál tváří v tvář krizi v Polsku, kde stále byl oficiálně králem. Jeho hlavním sokem v Polsku byl zarytý odpůrce Přemyslovců Vladislav Lokýtek. Ten znovu zvedl prapor odboje proti králi z rodu Přemyslovců. Počátek jeho odporu byl úspěšný. A snad opravdu polepšený Václav III. začal konečně jednat jako opravdový panovník. Sám se postavil do čela narychlo zbudované armády . Přípravy protipolského tažení se však protáhly. Dost ledabyle sebraná hotovost se vydala koncem července 1306 k polským hranicím. Začátkem srpna dospěla tato výprava v čele s Václavem III. do moravské Olomouce. Měl to být její poslední oddych před vniknutím do Polska. I Václav III. si chtěl naposled odpočinout. Osud mu to však již nedopřál. Český a zatím oficiálně i polský král Václav III. byl začátkem srpna v Olomouci zavražděn v podstatě neznámým vrahem. Rod Přemyslovců tím vymřel po meči.
