rozbor díla
Jakub Arbes je mým oblíbeným spisovatelem především svými romanety. Napsal jich celou řadu. Mezi nejznámější patří ,,Newtonův mozek“, ,,Dábel na skřipci“ ,,Ukřižovaná“, ,,Poslední dnové lidstva“ a především mé nejoblíbenější ,,Svatý Xaverius“.
Co je to vlastně romaneto? Jedná se o zvláštní žánr/název romaneto pochází od Jana Nerudy/ s napínavým a tajemným dějem, jehož záhada se postupně logicky vyřeší , často s využitím technických nebo přírodních věd.
,,Svatý Xaverius“ je jedním z prvních a zároven i nejlepších romanet. Důkazem toho je , že toto dílo bylo i zfilmováno. Vypravuje se v něm o obraze světce svatého Xaveria v malostranském kostele. Dílo bylo poprvé vydáno roku 1873 v časopise ,,Lumír“ s podtitulem ,,Pražské romaneto“a mělo hned velký ohlas.
,,Svatý Xaverius“ je mnohovrstevná proza a může mít mnoho různých interpretací. Byla napsána jako složitá dějová a motivická konstrukce. Začíná se líčením vypravěčova zájmu o malířství a podrobným popisem obrazu svatého Xaveria od Františka Xavera Balka, umístěného v chrámu svatého Mikuláše. Samotný děj se rozvíjí od okamžiku, kdy se vypravěč účastní v zešeřelém a opuštěném chrámu počínání podivného mladíka, jehož tvář je silně nápadná podobě umírajícího světce z obrazu. Záhada mladíkovy podobnosti se světcem i jeho tajemné jednání se relativně vysvětlí poté, co se vypravěč stává přítelem dosud neznámého podivného mladíka. Z mladíkova vyprávění se dozví podivnou rodinnou historii, která mladíkovi dala nejen podobu se svatým Xaveriem, ale dokonce i stejné jméno Xaverius. Ještě důležitější je v tomto romanetu víra ve skrytý smysl obrazu svatého Xaveria. Rozluštění tajemství obrazu , ve kterém se mladíku Xaveriovi podařilo najít plán ukazující cestu k pokladu dynamizuje děj, jehož přímým účastníkem se stává i samotný vypravěč. Ukrytý poklad má hlavní smysl pomoci celému lidstvu a mladík Xaverius v tento smysl fanaticky věří. Scéna hledání a nakonec i nalezení pokladu vytváří kulminační bod Arbesova díla. Poté za neočekávaných světelných efektů přichází zvrat. Vyděšený mladík Xaverius prchá s nalezeným pokladem , kterým je tajemná skřínka a nechá vypravěče i čtenáře na pochybách o povaze a smyslu nalezené skřínky. Tajemný příběh se uzavírá po třech letech při náhodném setkání vypravěče s mladíkem Xaveriem ve vídenské věznici. Tam se vypravěč dozvídá, že nález byl bezcenný a náhodný a Xaverius se do vězení dostal za čin , který nemohl spáchat. Žel dříve než může vypravěč mladíkovi svým svědectvím pomoci, Xaverius umírá s doměnkou , že jeho pokus byl marný.
,,Svatý Xaverius“ bývá literárními odborníky často konfrontován s Poeovým ,,Zlatým broukem“. Zpočátku je veden jako výpověd o deduktivním pátrání. Ukazuje cílevědomou činnost hlavní postavy , která přes logickou analýzu nejasného jevu usiluje o jeho pochopení a objasnění.
Takovému typu vyprávění odpovídá dnes detektivní literatura svým rozvržením funkcí obou hlavních postav na vypravěče , který je postavou výpovědi , ale není postavou pátrání o kterém vypráví a na jeho excentrického přítele -jinak racionálního a cílevědomě uvažujícího člověka.
Arbesovo romaneto ,,Svatý Xaverius“ se ale v bodě, kdy by příběh měl vyvrcholit nálezem pokladu, nečekaně láme – končí Xaveriovým uvězněním a následnou smrtí, ve které se pomalu naplnuje paralera mezi umírajícím mladíkem a světcem svatým Xaveriem z obrazu. Paralera je podtržena nejen shodnými jmény a podobou tváří obou Xaveriů , ale také zvýrazněnou stylizací mladíkova umírání.
Paraleru navozuje i dvouznačný titulek romaneta, ukazující představu světcova životopisu. Jestliže Arbesovo dílo vzbuzuje dojem, že půjde o odhalování rébusu, zákonitě završené úspěchem , náhlý zlom klade do popředí nejen otázku smyslu Xaveriova jednání, ale i otázku smyslu prozy jako celku. Z problematického očekávaného vyústění příběhu tím, že je obrácen nepředpokládaným směrem bylo čtenáři reflektováno jako určité zklamání.
Arbesův ,,Svatý Xaverius“ je sice velmi čtivý i působivý, ale zároven pro čtenáře i velmi náročný svým napětím , které se ale pohybuje mezi reálným a fantastickým, racionálním a iracionálním , určitým a neurčitým. Tím však jednoznačně převyšuje současné ,,laciné detektivky“. Čtenář ,,Svatého Xaveria“ nemůže totiž jen pasivně přebírat informace a myšlenky, ale je nucen nad dílem aktivně přemýšlet. Autor využívá čtenářovy zvědavosti k tomu, aby je j vedl přes nečekaný zlom v poutavé fabuli k úvahám o vnitřním smyslu díla. Zároven Arbes ve své ,,Svatém Xaveriovi“ zvýraznuje rozpor mezi tužbami , ideály a schopnostmi hlavního hrdiny na jedné straně a možnostmi jejich realizace a na straně druhé se dílo jeví jako příběh lidské determinance -příběh výrazného jedince, blouda, který se s fanatickým přesvědčením vydal za svou byt klamnou vidinou a obětoval ji vše včetně vlastního života. Xaverius je vlastně mučedník svého ideálu ztotožněný s barokním světcem svatým Xaveriem. Jaký má však mučednictví smysl a má ho vůbec? Tyto otázky však Arbes neřeší ale pouze klade a vyhrocuje.
