Vladislavské zřízení zemské
Přesídlením krále Vladislava Jagellonského z Prahy do Budína/1490/ přešlo české panstvo do rozhodného protiútoku proti městům. Cesta k vytvoření vlády panské oligarchie byla otevřena. Hned v prvních letech po přesídlení panovníka ovládla vysoká šlechta všechny rozhodující pozice.
V roce 1497 pak přikročila k právnímu zakotvení své moci. Spočívalo to v tom, že byl pořizován rozsáhlý soupis starých i novějších právních norem , souborný zákoník, který byl svým způsobem jakousi novou ústavou českého státu. V roce 1500 sněm tento soubor privilegií vysokého panstva schválil. Vzápětí byl vydán tiskem. Tak vzniklo takzvané VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ.
Tento zákoník těžce postihoval královská města. Páni si v něm prosadili svá práva na svobodném podnikání v těch oblastech hospodářství, ve kterým měla do té doby navrch města. Současně šlechta vyslovila názor, že na sněmech má právo účast pouze ona a účast takzvaného třetího stavu /měst/ má být zrušen. Města se s takovým oslabením své moci nikdy nesmířila.
Roku 1502 však král Vladislav VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ schválil. Česká královská města v čele s Prahou se semkla v jednotu a začala se na počátku 16. století připravovat na válku proti panské oligarchii. K té sice nedošlo ale vrcholné napětí mezi pány a městy trvalo až do roku 1517, kdy byl uzavřen kompromisní mír. I nadále však napětí mezi dvěma stavy-šlechtou a královskými městy trvalo.
Nepřítomný , slabý a bezmocný král Vladislav do českých záležitostí z uherského Budína po roce 1500 už téměř vůbec nezasahoval. VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ v podstatě vytvářelo maximum výsad pro privilegovanou šlechtu. Feudálové došli tak daleko, že se snažili prosazovat názor, že pouze šlechtici jsou lidé svobodní.
Roku 1508 se městskému svazu podařilo aspon získat důležitý zápis do zemských desek o právoplatnosti třetího hlasu aspon v záležitostech, které se městské problematiky vyloženě týkaly. Byl to však jen nepatrný ústupek šlechty vůči městům. I nadále v českém království v podstatě vládla sama a král její rozhodnutí svými podpisy z Budína spíše jen potvrzoval.
V roce 1514 vypuklo ve ,,Vladislavových“ Uhrách mohutné selské povstání Jiřího Doži, známé jako Dožovo povstání. To však nebylo povstání uherských měst, ale zuboženého uherského lidu. Po dočasných a krátkých úspěších však bylo toto lidové povstání během necelého roku poraženo a jeho vůdce Jiří Doža s bezmeznou krutostí popraven.
Toto povstání mělo ohlas i v samotných Čechách. Česká vysoká šlechta se z obav před podobným lidovým povstáním v Čechách raději aspon částečně smířila s měštany a poskytla jim jisté úlevy i svobody. Stalo se tak tzv. Svatováclavskou smlouvou ze září 1517, kdy byl mezi vysokou šlechtou a královskými městy uzavřen dočasný mír. To už byl ale slabošský, i když současně měkkosrdcatý král Vladislav Jagellonský po smrti.
