Nedávno jsem při úklidu svých šuplíků a krabic s různými poznámkami a deníky z minulosti narazila na papírek evidentně pocházející z některé z mých minulých hospitalizací v bohnické nemocnici. A opět je tu mé oblíbené téma: KDO JSEM? „Od svých šestnácti, sedmnácti let jsem se snažila přijít na to, kdo jsem. Postupně jsem odkládala jednu […]
Můžu si vyprat prádlo levou rukou (bez ždímání, k vykapání nad vanou), když mám porouchanou starou pračku a ještě jsem se neodhodlala k nákupu nové. Můžu umýt nádobí levou rukou, když ochotná kamarádka (sousedka vlastnící myčku nádobí) je zrovna na chalupě. Můžu se osprchovat levou rukou, zvlášť když mám úžasnou protiskluzovou podlážku do vany, takže […]
Dnes jsou to celé tři měsíce, tedy přesně 92 dní, od mého Dne OVL (okamžitého vysazení lithia). Ke komu z mého okolí se to ještě nedoneslo, 13. května tohoto roku jsem dle doporučení své psychiatričky ze dne na den vysadila lithium, lék, který jsem brala předtím soustavně několik let. A začaly se dít věci… O […]
Jsem zase doma, šťastná jak blecha Jsem smutná, občas Jsem naštvaná, občas Jsem bytost schopná milovat Jsem bytost schopná přijímat lásku druhých Jsem dcera Věry a Josefa Jsem mladší sestra své starší sestry Jany Jsem teta, prateta, švagrová Jsem kamarádka Jsem peer lektorka v Dobrém místě Jsem majitelkou gramofonu a spousty vinylových desek Jsem fanynkou […]
Jsem už třetí den na JIPce – akutním oddělení Neurologické kliniky – kvůli podezření na poškození mozku po pádu u bazénu. Jsem zmatená, vyděšená, bezmocná. Píšou mi z práce, že mě mají moc rádi. Přemýšlím, koho vlastně to mají rádi. Veselou Álu, co je s ní docela sranda…? Schopnou holku, co všechno zařídí, vykomunikuje, často […]
Však Ty víš, i když neznáme se, co všechno bych ti chtěla říct. Však Ty víš, pokud potkáme se – nastane-li ten okamžik – že rozzáří se svíce plamen: plamen, co uvnitř plápolá, že slůvka, která šeptá srdce, najednou nahlas zavolá. Slůvka o kráse, touze, něze, přijímání a dávání, o naději a odevzdání, o radosti […]
Existoval prázdný prostor, někomu se zalíbil. Nabral hlínu keramickou, tou ten prostor obkroužil. Obklopil ji barvičkama, přimaloval ornament, přidal ouško na držení, vznikl pěkný instrument. Instrument na pití čaje, královského nápoje, pro rozhovor dobrých přátel, pro pár chvilek pokoje. Bohnice, 11.11.2004 Tyto texty vznikly v rámci „Terapie tvůrčím psaním“ během mé první hospitalizace v bohnické […]
Svítící slunce na obloze Nebo i temné mraky Splnění našich tajných přání Možná kus zklamání taky. Pokoj a radost naší duši Aspoň na malou chvíli Stíny v nás jsou naši braši Rádi by nás polapili. Však naše setkání s lidmi kolem Chceme-li pozorně naslouchat Může být vzájemně ztišeným bolem Roztočit radosti kolovrat. Umíme-li být pokorně […]
Znám tisíc léků proti stresu; když požádáš mě, z nebe ti je snesu. První je dotyk křídel motýlích, lehkých jak vánek zjara na polích. Druhý je křehký dětský smích, koulení z kopce, jízda na saních. Třetí je vnímat, jak se den rozednívá, oponu ze tmy slunce rozevírá. Čtvrtý jsou barvy všeho kolem nás, kvítí a […]
Jestli chceš jít a rovně stát, s důvěrou dýchat, necouvat, jestli chceš zkoušet starého se vzdát, doufat a věřit, nové riskovat, nechceš se hrbit, choulit do houfu, chceš zpívat, tančit, zahrát na harfu, jestli máš srdce, věříš na lásku, i když tvůj život visí na vlásku, pomoc je blízko, i když neznáš mě: Věř – […]