Na poslední velké cestě doprovázeli Jana Husa kromě čeledi zástupci univerzity mistr Jan Kardinál, Jan z Chlumu a bakalář Petr z Mladonovic. Zikmundova prostředníka představoval mladý šlechtic Václav z Dubé. Hus měl být opatřen ochranným glejtem od císaře Zikmunda,který měl zajišťovat bezpečný návrat do Čech, at už dopadne Husova obhajoba v Kostnici jakkoli. Ten mu však nebyl dosud doručen.
Husův případ se na pořad jednání Koncilu dostal nejspíš z iniciativy Zikmundovy. Pozvánku do Kostnice obdržel Hus na jaře roku 1414 v době kdy pobýval ještě na Kozím Hrádku. Měl tedy několik měsíců na rozmyšlenou. Zikmundův glejt mu měl zaručovat ochranu během cesty i pobytu a zároveň bezpečný návrat do Čech. Misku vah ale posléze vychýlil jiný dokument, jehož adresátem byl sám král Václav. Jednalo se o Papežskou bulu Jana XXIII.,která Václava žádala, aby konečně splnil povinnost vůči církvi a zničil Husa. Ultimativní text vyhrožoval v opačném případě křížovou výpravu proti kacířským Čechům. List přišel v létě roku 1414. Hus musel nějak reagovat. Rozhodl se pro aktivní obranu. Požádal Zikmunda o ochranný glejt a začal se chystat k odjezdu. Varovali ho. Kdekdo mu rozhodnutí rozmlouval. Doktor Jesenic,slovutný právník,mu řekl:
,,Vzdej se naděje,že bys mohl dosáhnout spravedlnosti cestou práva. Ke komu se chceš odvolat,když tě všechny soudy prohlásili za kacíře.“ V Zikmundově pozvání na církevní koncil,aby se mistr pokusil obhájit své učení viděla většina druhů nastraženou past a v ochranném glejtu ryšavce jen bezvýznamný cár papíru. Zikmundova falešná proradnost byla v Čechách už dobře známa.
I samotný Hus váhal. Jasně si uvědomoval všechna rizika. Kruh se sevře a pohltí ho. Jenomže na druhé straně se před ním otevírala naděje před celým křesťanstvem ukázat mírumilovnou a nade vše morální podstatu svých myšlenek. V jeho učení nebylo přece nic ďábelského, nic zavrženíhodného. Žádal pouze aby biblické příkazy byly konečně uvedeny ve skutek. Husovi protivníci prohlédnou a nakonec dají jeho pravdě za pravdu. Kostnický sněm by k tomu mohl být jedinečnou příležitostí. Na sněmu se přece sejdou nejučenější muži křesťanského světa. A ve svobodné disputaci s nimi bud obhájí to co kázal v Čechách, nebo ho naopak přesvědčí argumenty odpůrců a on se pokor ně poddá názorům odůvodněným lépe. Ano pojede do Kostnice.
O svolání kostnického sněmu se dohodli papež Jan XXIII. a římský/zároveň i uherský/král Zikmund. Inspirátorem myšlenky byl kardinál Zabarella, brzy už úhlavní a nanejvýše rafinovaný nepřítel Husův. Termín zahájení koncilu: 1.listopad 1414.
Ústřední téma: schizma. Přes veškeré obavy dospěl hlouček Čechů do Kostnice bez úhony a dramatických zápletek 3.listopadu 1414. Pravda, biskup z Ljubuše, který jel na koni před nimi dělal Husovi hlučnou reklamu. V kdekteré vesnici se zastavil a strašil lidi, aby se zamkli na sedm západů, že za ním jede samotný ďábel. Samozřejmě dosáhl pravého opaku. Trasu lemovali zvědavci toužící po podívané a ti byli zklamáni, když viděli, že Hus nemá ani kopyto, ani rohy. Cestou se od výpravy odpojil Václav z Dubé, aby se pokusil najít krále Zikmunda a získat od něho tolik potřebný ochranný glejt. Do Kostnice tedy nakonec dorazila celá výprava bez problémů. Ty začaly až tam a vůbec na sebe nedaly dlouho čekat.
