Vladislav Jagellonský- život a rekapitulace
I když je český a později i uhherský král Vladislav Jagellonský většinou historiky posuzován jako slabý a neschopný král s příznačnou přezdívkou ,,Král Dobře“ nelze ho z českých dějin jednoduše vyřadit jako neschopného slabocha. Už jenom ne proto, že vládl českému království abnormálně dlouhých 45 let, což ho mezi českými panovníky řadí v délce vlády na třetí místo, hned za dva Habsburky Františka Josefa I. a Leopolda I. Jak je tedy možné, že jeho slabošská vláda trvala v Čechách tak dlouho?
Vladislav Jagellonský se narodil v roce 1456 a po matce v jeho žilách kolovala krev Habsburků i Lucemburků. Vladislavovým pradědem byl Zikmund Lucemburský a prapradědem samotný Karel IV. Potomci slavného císaře Karla IV. měli tedy po jeho matce Elišce Přemyslovně i část přemyslovské krve. Právě část přemyslovské krve byla zdůraznována při volbě Vladislava českým králem.
Rodiči Vladislava byli polský král Kazimír z rodu polských Jagellonců a Alžběta Habsburská. Z tohoto svazku vzešlo větší množství Vladislavových sourozenců, jak synů tak dcer. Většina z nich byla výhodně provdána a tak se stal rod Jagellonců příbuzensky spřízněný nejen s Habsburky, ale i s bavorskými Wittelsbachy, saskými Wetiny , braniborskými Hohenzollerny , s vévody pomořanskými a rodem Piastovců. Příbuzenské vztahy Jagellonců byly v tomto ohledu vskutku impozantní.
Když se Vladislav Jagellonský stal roku 1471 v pouhých patnácti letech českým králem, bylo zcela jasné, že bude králem takzvaného dvojího lidu-katolíků i kališníků. To zejména v prvních letech jeho vlády se ukázalo být nemalým problémem. Mírný a dobrosrdečný Vladislav se snažil vyhovět oběma stranám, ač sám byl katolického vyznání. A problémů při nástupu na český trůn měl Vladislav celou řadu. O vládu nad českým státem se téměř dvacet let musel dělit s uherským králem Matyášem Korvínem. Navíc mu předchůdce Jiřík z Poděbrad zanechal kolosální dluhy , k jejichž splácení se musel Vladislav zavázat. Největší problémy mu však nadělala hospodářsky i politicky nesmírně vzrostlá stavovská obec. Vladislav musel jejím stále rostoucím požadavkům ustavičně ustupovat a zámožní šlechtici se tak časem stali skutečnými pány Čech.
Vladislav ve své politice sice neustále ustupoval, ale zato neintrikoval, nepodváděl, nehledal násilné řešení problémů. Naopak byl panovníkem smířlivým, ústupným i tolerantním.
V roce 1490 po smrti Matyáše Korvína byl Vladislav zvolen i uherským králem. Brzy nato trvale opustil Prahu a přesídlil do uherského Budína. Do konce své vlády v roce 1516 prý zavítal do Prahy jen třikrát.
Už v roce 1491 uzavřel Vladislav dohodu s Habsburky o nástupnictví na českém i uherském trůnu, za předpokladu, že nebude mít mužského potomka. Toho se však Vladislav nakonec dočkal v podobě pozdějšího krále Ludvíka, stejně jako se dočkal dcery Anny. Kuriozitou přitom je, že Vladislav Jagellonský se oženil až v roce 1502 s Annou z Foix a Candale, tedy ve svých 46 letech.
Nasklonku své vlády se kromě velkých problémů s vysokou šlechtou v Čechách musel vypořádávat ještě se silným selským povstáním v Uhrách pod vedením Jiřího Doži/1514/ i se stále sílící expanzí Turků z Balkánu do Uher.
Český a uherský král Vladislav Jagellonský zemřel po své téměř pětačtyřicetileté vládě v Čechách dne 13. března roku 1516. Pochován byl v uherském Székesfehérváru.
