Hospodářská i politická válka šlechty s městy za Jagellonců
Poté co se po smrti Matyáše Korvína /1490/ stal Vladislav Jagellonský i uherským králem, opustil český/a uherský/ král Prahu a přestěhoval se do uherské ,,metropole“ Budína.
V Čechách se po jeho odchodu definitivně a vlastně zcela chopila moci panská oligarchie. Český stát se nyní změnil na vyloženou stavovskou oligarchii, kde vysoká šlechta měla rozhodující moc. Po ,,porážce“ Vladislava se ted mocní čeští páni zaměřili na české měštany. Zahájili útok proti dosavadním privilegiím královských měst a proti zastoupení městského stavu na zemském sněmu. Města měla za husitských i poděbradských válek poměrně velikou moc. Právě tohle se ted mělo změnit. Útočná válka vysoké šlechty proti městům začala města vytlačovat nejen politicky ale i hospodářsky. Tato domácí válka pak vlastně vyplnila celou Jagellonskou éru v Čechách.
Ze šlecticů se postupem času začali stávat podnikatelé. Šlechta investovala, skupovala majetky a vrhla se do hospodářské politiky země. Zpočátku se zaměřila především na prudký rozvoj v oblasti rybníkářství a chovu ryb. Chov ryb se ukázal jako maximálně rentabilní. Ryby byly výtečným vývozním artiklem a český kapr byl žádanou pochoutkou v téměř celé Evropě. Nové rybníky rostly v Čechách jako houby po dešti /v 16. století jich bylo v českých zemích skoro čtyřikrát více než dnes/. Začaly vznikat i šlechtické velkostatky a řemeslnické cechy a podnikání zcela ovládlo ,,novou“ vysokou šlechtu.
Tyto šlechtické úspěchy vedly ke srážce s dřívější největší hospodářskou základnou státu -královskými městy. Nyní vznikala především města poddanská, zcela závislá na vysoké šlechtě. Jádrem nově vznikajících měst byly obvykle dřívější šlechtické hrady s podhradím.
Brzy se hlavním motivem hospodářské války šlechty s městy stal spor o pivo. Dříve se výroba piva koncentovala především do královských měst. Existovalo takzvané právo varečné, které svého času patřilo k nejvýznamnějším městským právům. Vždyt i pivo patřilo k nejžádanějším artiklům. Výnosy z výroby piva byly záviděnihodné i ohromné. A ,,nová“ šlechta se na výnosném způsobu bohatnutí rozhodla též podílet. Spor o vaření piva se po řadu let stal jednou z hlavních příčin hospodářského boje mezi vysokou šlechtou a královskými městy. Táhl se po několik desetiletí a šlechtu a města definitivně rozdělil na nepřátelské strany.
Vedle těchto konfliktů hospodářského charakteru se brzy vedla válka mezi šlechtou a královskými městy i v rovině politické. Šlechta se snažila vyřadit města i z politického života země. V praxi to znamenalo především zakázat městům účast na zemských sněmech. Začal se vést letitý zápas o uznání tzv. třetího stavu/měštanů/ za rovnoprávný vysokým feudálům. Iniciativa v tomto zápase patřila šlechtě , zatímco města se bránila.
V době slabé vladařské éry Jagellonců se vedla nemilosrdná především ideologická válka vysoké šlechty a měst.
