Jedním z předchůdců mistra Jana Husa byl svým způsobem i Tomáš Štítný ze Štítného. Původem chudý zeman z jižních Čech neznámo kde nabyl na svou dobu poměrně vysokého vzdělání. Nestudoval totiž na žádné univerzitě a není vyloučeno , že byl pouhým samoukem.
Třebaže byl ve věcích křestanské víry vlastně laikem, začal psát svá díla o náboženské problematice. A co víc psal je v národním jazyce-tedy česky.
Velký vliv na Štítného měl především další Husův předchůdce studovaný Jan Milíč z Kroměříže. Štítný pod jeho vlivem opustil rodnou tvrz a přestěhoval se do Prahy. Protože mu brzy zemřela žena a stal se vdovcem, sám se věnoval výchově svých dětí.
Jako spisovatel sestavil roku 1376 první sborník-,,Knížky šestery o obecných věcech křestanských“. Později napsal ještě ,,Řeči besední“ a ,,Řeči sváteční a nedělní“.
Štítného díla nevynikají originalitou , jde o volné zpracování cizích traktátů. Závislost na jiných autorech bývala v jeho časech ovšem brána spíše za přednost. Štítný jako někteří další kritici středověké společnosti apeloval na mravní cítění mocných. Vybízel pány, aby se polepšili a neutiskovali poddané. Poddaným naopak adresoval výzvy k věrnosti a pokorné službě feudálům.
To ,že Štítný psal česky bylo ve své době velmi důležité. Poprvé setak vlastně stalo , že někdo o náboženských otázkách psal v češtině.
Tomáš Štítný ze Štítného zasvětul spisovatelské činnosti téměř čtyřicet let. Stal se nejplodnějším a nejvýznamnějším spisovatelem, který psal v češtině, v celé předhusitské éře.
Related Posts
