Ještě před samotným sněmem v Čáslavi pokračoval Jan Žižka ve své ofenzivě s tábority proti nepřátelským městům, hradům, tvrzím i klášterům. Táborité obsadili řadu českých měst/např. Písek, Sušici, Domažlice, Klatovy, nebo Roudnici nad Labem/. Nedaleko katolických Litoměřic si nechal Žižka na pobořených základech dřívějšího hradu Německých rytířů postavit svůj ,,osobní“ hrad Kalich a začal se poté psát jako Jan Žižka z Kalicha./Poměrně skromný hrad Kalich byl jeho jediným větším majetkem./ Z dobytých a obsazených měst vytvořili táboři postupně Táborský městský svaz. Stejně tak ale dobývali města pražané, kteří vytvořili Pražský městský svaz.
V roce 1421 pokračovala jednání s Poláky a jejich králem Vladislavem o českém trůnu. Polský král však český trůn odmítl patrně ze strachu před papežem. Jinak se zachoval jeho spojenec a spoluvládce v unii -litevský velkokníže Vitold. Ten projevil zájem o kandidatuře na český trůn jednat. Problém se ukázal v tom, že Zikmund, který se nechal po bitvě na Vítkově korunovat českým králem, musel být nejprve oficiálně sesazen. A sesadit ho mohl pouze zemský sjezd. Nezbývalo nic jiného než Sněm zemí české koruny svolat. Svolán byl na počátek června roku 1421 do města Čáslavi. V jistém smyslu znamenal tento sněm jakési první národní shromáždění v celé Evropě. Poprvé v historii byli na sněmu v Čáslavi nižší šlechtici i měštané na stejné úrovni jako vysoká šlechta. Na čáslavském sněmu naopak chyběla církev.
Nejvýznamnějším činem sněmu bylo přijetí ,,Čtyř pražských artikulů“ jako oficiálního zemského zákona. Zikmund byl sněmem sesazen z pozice českého krále a na sněmu byla jmenována dvacetičlenná prozatímní vláda v Čechách, která měla vládnout až do korunovace nového krále./vedle Jana Žižky byl v této dvacítce za Tábor i Zbyněk z Buchova/.Sněm v Čáslavi měl jistě svůj význam. Horší to však bylo s realizací tam přijatých nových zákonů. Svou kandidaturu na českého krále zavedl polský Vladislav Jagellonský do slepé uličky a litevský velkokníže Vitold zase místo sebe navrhl svého synovce Zikmunda Korybutoviče. Vysoká moravská šlechta zase uspořádala v Brně svůj jakýsi protisjezd a zákony přijaté v Čáslavi tím neuznávala.
Veliké neštěstí se stalo v polovině roku 1421 i samotnému Janu Žižkovi. Ten hned po čáslavském sněmu odešel válčit do jihozápadních Čech a při obléhání hradu Rábí přišel za přesně neujasněných okolností/něke se uvádí vystřelený šíp, nebo tříska po střele vniklá do oka, nejpravděpodobnější je úder nějakým tupým předmětem/ o své druhé oko. Od poloviny roku 1421 byl již slepý docela. Přes těžké zranění a úplnou slepotu vítězil slavný husitský hejtman ještě po další více než tři roky
takříkajíc ,,na všech frontách“.
Related Posts
