Vědomá chůze-nejlepší forma meditace

Strašně ráda chodím na procházky do přírody, a tak jsem pořád přemýšlela, jak spojit příjemné s užitečným a musím říct, že vědomou chůzi se snažím provozovat co možná nejčastěji. Vždy, když k tomu mám příležitost. Tato zdánlivě obyčejná činnost se může snadno proměnit na úžasnou formu meditace, která prospěje nejen našemu tělu, ale hlavně i naší duši. A věřte mi, jak ji jednou okusíte, budete se k ní velmi rádi zas a znovu vracet. Tak jako já. A i když jsem o tom hodně četla i v knížkách, moc jsem tomu nevěřila. Měla jsem sama pořád dost starostí. Mou hlavu stále okupovaly myšlenky obav, strachu, úzkostí, financí, práce atd. Dala bych všechno za to, abych jí uměla vypnout. Zkoušela jsem leccos, ale mysl vydržela mlčet jen chvíli, a pak mě zase vtáhla do toho samého koloběhu myšlenek. Ale tohle není něco, co se naučíte ovládat ze dne na den. Chce to spoustu trpělivosti a hlavně víru, že jednou to dokážu a najednou nebude nic. Jen vy, ticho a klid. Vědomá přítomnost. Chce to spoustu praxe. Někomu se to povede za pár dnů, někomu to trvá týdny, ale důležité je to nevzdávat. A co to vlastně je vědomá chůze?

Už samotný název nám toho dosti napoví. Zkrátka jen jdete, ale vědomě. Je dobré vypnout telefon a najít, pokud možno místo, kde je větší klid. Nejdůležitější je pozorování. Chvíli se jen tak dívejte na své nohy při chůzi. Vnímejte, jak se pohybují, jak jedna střídá druhou. Dýchejte a snažte se zůstat přítomní. To se ví. Mysl nedá pokoj a pořád vám bude předhazovat ty svoje nesmysly, ale nenechte se o toho vtáhnout. A pokud vaše mysl přeci jen zbloudí, nevadí. Obraťte pozornost opět ke svým nohám a ona utichne. Zkraje se vám to bude zdát nemožné, tak jako mě, ale dáte to, věřte mi. Povede se vám to možná na moment, ale postupem času se intervaly začnou stále prodlužovat a půjde to snadněji.

Později můžete zapojit i ostatní smysly, protože už se nenecháte tak snadno myslí ovlivnit. Dívejte se vědomě kolem sebe, neanalyzujte, jen pozorujte přírodu v klidu a tichu opravdu vnímejte okolí. Klidně se zastavte a jen se dívejte. Může se vám do nosu vetřít vůně květin, stromů, obilí. Zkrátka vše, co v přírodě je. Zurčení potoka, nebo ševelení listí na stromech s nimiž si pohrává větřík. Klidně zavřete oči a jen chvíli buďte. O tom je vlastně celé naše bytí.

Mysl nám ustavičně předhazuje víceméně nesmysly, které ne vždy jsou pravda. Neustále maluje scénáře a my jsme pak díky ní prakticky stále ve stresu, ale tohle můžete změnit. Každý z nás se může rozhodnout, jak chce svůj život strávit. Zda v zajetí mysli, nebo ve vědomé přítomnosti. A právě vědomá chůze vám může pomoci zvládat lépe, nejen své problémy a stres, protože díky tomu, že vaše mysl utichne vlastně pak najdete řešení jako aha moment. Hele, a to je ono. Takhle to chci. Život vlastně není nic jiného, než prosté bytí v přítomnosti. Vezměte ho do svých rukou a zkuste vědomou chůzi. A vaše činnosti se promění v opravdový prožitek. A najednou zjistíte, že ten klid, co díky tomu naleznete, vám nic jiného nenahradí.

Já nelituji, protože vždy, když se cítím pod psa a mám pocit, že mi praskne hlava pod tíhou nesmyslů, které mi mysl předhazuje, seberu se a jdu ven. Pokud zrovna nemůžete být venku, můžete vědomě chodit i po místnosti z jednoho konce na druhý. Je důležité se vždy zastavit a najít klid a tato činnost vám v tom pomůže, uvidíte.

Chůzi zdar!