Je tady Advent, nejkrásnější doba roku. Doba lásky, míru a klidu.
Dnes už ho prožíváme podstatně jinak, než v dobách našich předků. Vánoce byly a jsou hlavně svátky duchovní, kdy nejdůležitější je mít kolem sebe ty, které milujeme. Já vám zkusím v tomto článku přiblížit vánoční svátky v dávných dobách, kdy naše babičky a dědečkové byly dětmi.
Třeba takový stromeček. Krásný symbol Vánoc. Jeho jehličnaté, stále zelené větve se staly symbolem věčného života a stromek údajně spojuje všechny tři části světa. Kořeny symbolizují peklo, kmen život na zemi a větve zasahují do nebes. Rozsvícení vánočního stromu by mělo vyjadřovat radost ze společně prožitých svátečně kouzelných chvil.
Dnes ho oblékáme do honosných, třpytících se ozdob. Každý rok měníme barvy, aby to bylo zajímavější. Dnes už je v obchodě spousta možností, stačí si vybrat. Dříve ale tolik možností nebylo. Lidé na stromeček dávali, co měli doma…většinou jablíčka, ořechy, perníčky a cukroví. Pamatuji si… jako malá holka jsem navštěvovala prababičku a dodnes vidím před očima její stromeček. Malý a krásný, postavený na stolečku vedle okna. A na něm obyčejné svíčky, želé bonbony, ořechy atd.
Mě třeba hodně překvapilo, když jsem po vlastním bádání zjistila, že dříve Advent nebyl. Byla doba předvánoční. A na půlnoční se nechodilo všude.
K obědu se v domácnostech jedl Kuba. No moje babička ho tak dělává dodnes. K večeři se podával kapr, či řízek se salátem. Opět tradice, která trvá dodnes. Dříve se také myslelo na zvěř v lesích a lidé jí chodívali dávat něco na přilepšenou. I my jako děti jsme s dědou o Štědrém dnu chodili do lesa ke krmelcům. Strašně ráda na ty časy vzpomínám. Když se nám poštěstilo, viděli jsme srnku i hodně zblízka.
Obydlí se zdobilo chvojím. A dokonce si pamatuji, že na určitých místech rostla jedle s vůní pomeranče. Na stole nesmí chybět mísa s ovocem. Vyjadřuje poděkování za dobrou úrodu a víru, že nadcházející rok bude tak dobrý, jako minulý. Dále nesměla chybět vánočka z devíti pramenů. Asi málokdo ví, že každý pramen něco znamená. Třeba čtyři spodní prameny znamenají slunce, zemi, vodu a vzduch. Tři prameny uprostřed symbolizují cit, rozum a vůli a vrchní dva moudrost a lásku. Dalším krásným symbolem byly a jsou zvony. Jejich hlas prý povznáší lidskou duši, a když se rozezní, tak svým srdcem hlásá příchod naděje, radosti a lásky.
K tradicím patřilo pouštění lodiček z ořechových skořápek, nebo rozkrojení jablíček. To jistě zná dodnes každý z nás. Také se lilo olovo, a děvčata házela pantoflem. Dělá se to tak, že dívka se postaví zády ke dveřím, hodí pantofel a pokud špička směřuje ke dveřím, bude příští rok svatba a dívka odejde. v opačném případě se děvče příští rok nevdá. Na plotně se v misce zapaluje František, nebo purpura, aby provoněly dům a navodily pravou vánoční atmosféru.
