Jagellonci versus Matyáš Korvín
Oficiálně by Vladislav Jagellonský zvolen českými stavy českým králem 27. května 1471 v Kutné Hoře. O pouhý den později se na českého krále nechal korunovat uherský Matyáš Korvín. Jeho korunovace proběhla v moravské Jihlavě. /Morava, stejně jako Slezko a obě Lužice uznaly za českého krále právě Matyáše./ 22. srpna téhož roku se v pražském Svatovítském chrámu konnala Vladislavova korunovace. Jeho schopnější otec-polský král Kazimír zahájil na podzim stejného roku vojenské akce proti Matyášovi na podporu svého syna. Kazimírovo tažení do Uher sice začalo ambiciozně, ale brzy zkrachovalo.
Olej do ohně mezi dvěma nepřátelskými stranami se pokusil přilít nový papež Sixtus IV. Ten uvalil do klatby nejen Vladislava a Kazimíra, ale i některé polské biskupy. Problém však byl v tom že po husitských a následně poděbradských válkách takzvané ,,vyobcování z církve“ pozbylo téměř své účinnosti, protože se používalo příliš často. Papež sice potvrdil českým králem Matyáše Korvína, ale toho v Čechách prakticky nikdo neuznával a Matyáš jako český král v historických pramenech také oficiálně nefiguruje.
Ani Matyáš, ani Vladislav s Kazimírem však neměli na prosazení titulu českého krále v té době dostatek sil a proto tahanice o českou královskou korunu se protáhla na několik let a nerozhodly ji ani drobné vojenské šarvátky ani diplomatická jednání. Teprve v roce 1478 došlo ke kompromisu s tím , že Vladislav bude králemv Čechách a Matyáš ve zbytku českého království. Důvod? Vladislav s Kazimírem neměli dostatek financí, Matyáš zase často se opakující problémy s nájezdy Turků z Balkánu, kterým musel také čelit.
České království bylo díky tomu až do Matyášovy smrti v roce 1490 v podstatě rozděleno na dvě části podléhající dvěma panovníkům.
V Čechách v tomto období značně vzrostla moc vysoké české šlechty, která svým způsobem měla větší moc než málo schopný král Vladislav.
Začátkem dubna roku 1490 uherský a neuznávaný český král Matyáš Korvín zemřel bez legitimních potomků. Tím se uvolnil uherský královský trůn. A následovalo překvapení. V červenci téhož roku přijali uherští feudálové za svého nového krále právě českého Vladislava Jagellonského. Hlavní důvod byl především v tom, že neschopný a slabošský český král Vladislav nebude uherským feudálům nijak překážet ve snaze o podstatné navýšení moci feudálů oproti novému králi, jako tomu už bylo v Čechách.
Krátce po Matyášově smrti tak bylo vytvořeno česko-uherské soustátí , ke kterému se posléze připojilo i Rakousko a od nástupu Habsburků do jeho čela v roce 1526 vytrvalo toto soustátí pod habsburským vedením v podstatě až do vzniku samostatného Československa v roce 1918….
