Les, úžasné místo prodchnuté tajemstvím prastaré magie našich pradávných předků. Už odpradávna lidé věřili v magickou a uzdravující sílu lesa. Druidové, nebo šamani konali své rituální obřady ve stínů lesních stromů. Uctívali ho a chránili. Oslovovali jejich duchy se žádostmi o pomoc v rámci uzdravení nemocných. Byli propojeni s přírodou a všemi živými silami. Věřili v její energii a moc. Znali každý strom, každou rostlinu a dokázali s jejich pomocí uzdravit téměř každou nemoc. Les byl pro ně posvátným místem, kde se zrcadlila veškerá hluboká a pradávná moudrost matky přírody.
Les skýtá mnoho tajemství, o kterých spousta z nás vůbec neví. Je v něm obsažen život. V každém stromě žije krásná energie. Můžeme si ji představit jako mužíčka s korunou stromu, nebo ducha, který má domov v jeho kmeni. Může to připadat jako fantazie, nebo pohádka. Každý strom v sobě ukrývá onu moudrost našich předků. A tohle všechno druidové věděli. Les byl a stále je magickým místem ve kterém se snoubí krása a jedinečnost. Stromy spolu komunikují skrze škálu kořenů pod zemí a navzájem si pomáhají. Pod jejich korunami má člověk pocit, že se vrací domů. Hluboko do svého nitra. Je to místo, kde může najít opět sám sebe.
Lesy si odjakživa zachovávají svoji moudrost. Vědí, jak přežít a zachovat své kořeny pro budoucí generace. Příroda je mocná a myslet si o ní opak je nesmysl. Les žije svým tempem a svou moudrostí. Promlouvá k nám skrze ševelení listí v korunách stromů. Dá vám ve své náruči zapomenout na bolesti, které vás tíží. Když se mu svěříte, budete překvapeni, jak uzdravující moc může mít. Jen se ji dotknout. Jen to vnímat a cítit. Je tam – v lese, ve stromech, které bychom měli uctívat a chránit, a ne je masivně kácet. Je to dar matky země, kterého bychom si měli vážit.
Pro mě je les kouzelným meditačním místem. Mám ráda tu typickou vůni dřeva a pryskyřice. Slunce prosvětlující mezi větvemi, měkký mech ,který vyzývá k usednutí i zpěv ptáčků v korunách stromů. Čerstvý vzduch prostupující do mých plic a bublající potok nedaleko. Je to místo kam se ráda vracím. Místo, které nenahradí naprosto nic. Místo, kde má duše vždy najde klid.

21.10.2025 @ 16:55
krásně napsáno.