Český král Václav IV. měl smůlu nejen v tom, že vládl v době , kterou by jen velmi těžko zvládal jakýkoli panovník, ale i ve svých příbuzných. Vlastního bratra vlastně neměl, protože byl synem Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické. Zato měl dva bratry polovlastní, které Karel zplodil až se čtvrtou manželkou Eliškou Pomořanskou. Tato žena nevlastnímu synovi nikdy příliš nepřála a o to více se věnovala vlastnímu Zikmundovi, pro kterého se snažila získat královskou korunu v Uhrách. /to se nakonec podařilo/. Druhým Václavovým nevlastním bratrem byl Jan Zhořelecký, který jako vlastně jediný z příbuzných zůstal Václavovi věrný. Jan Zhořelecký však měl jen malou moc a navíc za záhadných okolností ve svých zhruba 25 letech zemřel. / Možná byl otráven/.
V tomto článku nesmíme opomenout ani tři Václavovy bratrance-syny bratra Karla IV. Jana Jindřicha. Nejstarším Lucemburkem v době Václavovy vlády byl Jošt, který jen těžce nesl, že na českém trůnu sedí král Václav, který je věkem o dost mladší než on sám. Jošt se měl s dalším Václavovým bratrancem Prokopem podělit o vládu na Moravě jako markrabata moravští. Mezi oběma bratranci panovala ale ziskuchtivá nenávist, když oba chtěli na Moravě vládnout sami. Z této nenávisti a sporu o vládu na Moravě vypukla mezi Joštem a Prokopem dokonce válka, kterou ukončila až Prokopova předčasná smrt v roce 1405. Jen pro úplnost dodejme, že třetím Václavovým bratrancem byl jistý Jan Soběslav, který byl určen k duchovní dráze a spravoval litomyšlské biskupství.
Na příbiuzné tedy král Václav IV. rozhodně štěstí neměl. Zikmund s Joštem proti němu dokonce vystoupili veřejně a Zikmund Václava dokonce po téměř dva roky věznil.
Luboš Hora-Kladno
/