Spytihněv I. a Vratislav I.
Oba byli syny prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I, tedy bratři. O obou máme žel jen skromné historické zprávy, navíc v rozličných i navzájem si odporujících verzích.
U staršího Spytihněva /vládl v Čechách údajněv letech 895-905/ neznáme ani jméno manželky ani jeho případných potomků. Ženat však prý byl. Zažil období zániku Velkomoravské říše a díky tomu definitivní osamostatnění Čech od ní. Na přemyslovském hradišti Budči prý právě on nechal postavit rotundu svatého Petra a Pavla , která stojí dodnes, i když samozřejmě ne v původní podobě. Každopádně část zdiva pochází ještě z jeho dob a v tomto smyslu jde o nejstarší částečně dochovanou stavbu na území Čech. Na Pražském hradě nechal zase od základů přebudovat kostelík Panny Marie, který založil jeho otec.
Mladší Vratislav I. /vládl v letech 905-921?/ Jeho manželkou byla Drahomíra známá svým pohanstvím, matkou naopak příkladná křestanka svatá Ludmila. Jakou víru asi vyznával Vratislav, i když oficiálně byl křestanem? Snad opravdu i křestansky smýšlel, když započal se stavbou kostela svatého Jiří na Pražském hradě. S Drahomírou měl údajně 7 dětí, ze kterých známe ale pouze dva syny -svatého Václava a jeho ,,bratrovraha“ Boleslava I..
Další hodnověrné zprávy o Vratislavu I. jsou velmi chudé. Podle nich bývá považován za úspěšného obránce Čech před nájezdy kočovných madarských kmenů, které rozvrátily Velkomoravskou říši. Nutno však dodat že k úspěšné obraně Čech před Madary přispěla především příznivější kopcovitější krajina než jaká byla v moravských úvalech, kde bylo hlavní centrum Velkomoravské říše.
Luboš Hora -Kladno