William Charles Quantrill alias Charley Hart
V první polovině šedesátých let 19. století zuří ve Spojených státech amerických občanská válka Severu/ tzv. Unie/ proti Jihu /tzv. Konfederace/. Jedná se o poslední válku /pomineme -li srážky s Indiány/ přímo na území USA. A nebojují v ní jen pravidelné legální armády Unie a Konfederace, ale také zločinecké bandy obou nepřátelských stran. Na straně Severu jsou to takzvané ,,Rudé nohy“, na druhé konfederační straně početná banda s názvem ,,Černá vlajka“. V jejím čele stojí mnohonásobný vrah William Charles Quantrill, který ale vystupuje pod jménem Charley Hart.
Kuriozitou jistě je že Quantrill je civilním povoláním učitel. Ve dne předstupuje před dítka, kterým vypráví historii Otců poutníků, i životopis George Washingtona, zbožně podává výklady o náboženské křesťanské víře i trestá žáky rákoskou, třeba za to že kamenem vyrazili školní okno. Večer se pan učitel Quantrill mění k nepoznání. Místo opravování písanek a příprav na další školní den se opásá zbraní a stává se vůdcem banditů ,,Černé vlajky“. A není banditou ledasjakým. Nejenže koltem vymáhá majetek, ale své oběti bez milosti střílí. Má na svědomí desítky vražd, ať už vraždí sám nebo dává příkazy k vraždám členům ,,své“ bandy ,,Černé vlajky“, která se sice snaží zastupovat prootrokářský Jih, ale ve skutečnosti s jeho legální konfederační armádou nemá mnoho společného.
Ráno se pak opět bandita Hart mění v bohabojného učitele Quantrilla a osvěžen nočními dobrodružstvími se opět věnuje výuce i výchově svých žáků.
A je třeba léto roku 1863 a občanská válka je teprve ve své polovině. Městečko Lawrence v Kansasu je od legální fronty daleko, takže jeho obyvatelé mohou klidně spát. Muži jsou většinou na frontě a ve městě zůstaly ženy, děti a staří lidé. Najednou je město vzbuzeno hrůzou nahánějícím jekotem a střelbou. Přesně takhle vypadají nájezdy ,,Černé vlajky“ vedené bohabojným učitelem Quantrillem. Obyvatelé města vybíhají z domů, ale jsou koseni střelami Quantrillových mužů a hoří jim střehy nad hlavami. Několik banditů vleče pytle s kořistí. Město Lawrence je srovnáno se zemí a při tom bylo povražděno více než 200 lidí. Spálené a zničené město není zdaleka první ani poslední. Celá řada podobných měst skončila podobně pod nájezdy ,,Černé vlajky“ vedené ,,zbožným“ učitelem Quantrillem.
Ale každá válka musí jednou skončit. Ta občanská v USA oficiálně 9. dubna 1865, kdy hlavní velitel konfederačních vojsk Jihu generál Lee podepsal kapitulaci vítěznému Severu.
Pro učitele-banditu Quantrilla však ani kapitulací válka neskončila. Vyrukuje dokonce se všeříkajícím heslem : ,,Mstíme poražený Jih!“ A mstí ho důkladně.
Ještě několik měsíců provádí se svou bandou masakry ve vybraných městech.
Ale to už do číše velitele ,,Černé vlajky“ dopadají poslední kapky. Ve druhé polovině roku 1865 spí již prořídlá Quantrillova banda v jakési polorozbořenině poblíž města Louisville. V tom přichází děsivý sen, který je ale skutečností..Křik a jekot spojený se střelbou se podobá akcím ,,Černé vlajky“. Jenže ta se teď ocitá v roli oběti. Mnohonásobná přesila seveřanských veteránů na ni zaútočí. A znovu následuje masakr. Ale Quantrillovci jsou teď v roli přepadených obětí. Utíkají seč mohou, ale jen několika z nich se útěk podaří. Ne tak jejich veliteli Quantrillovi. Nějaký bezejmenný seveřanský sniper ho na útěku trefí do páteře. Zranění více než těžké. Quantrill sice stále žije, ale je zcela ochrnutý. V nemocnici, kam ho převezou dělají lékaři co mohou, jen aby mohli případným divákům poskytnout pohled na Quantrillovu popravu. Ale on jim to potěšení nedopřeje. Vyzpovídá se, napíše závět a zemře.
Od jeho smrti uplynulo více než 150 let. Přesto, když dnes budete cestovat po městech a městečkách někdejšího prootrokářského Jihu, v tamějších síních slávy nespatříte Abrahama Lincolna, natož Johna Browna. Zato tam nebude chybět portrét jistého muže, který prý zahynul hrdinskou smrtí. Jeho jméno zná na Jihu každý, zvlášť zamilovaně si ho prohlížejí členové Ku-klux-klanu. Jméno vyportrétovaného muže zní William Charley Quantrill alias Charley Hart….
Luboš Hora-Kladno