Jako vášnivý fanoušek českého fotbalu sleduji nejen výsledky reprezentačního týmu České republiky ale i výsledky českých klubových mužstev. Letošní podzim mi určitě moc radosti nepřinesl.
O katastrofálním výkonu i výsledku reprezentačního týmu České republiky doma proti Portugalsku jsem už psal v minulém měsíci. Ted bych se chtěl zaměřit na výsledky týmu, kterému odjakživa fandím tedy Slavii Praha.
Od začátku sezony zklamala opakovaně nejen v české lize, kde prohrála se slabšími týmy Hradce Králové a Olomouce a na hřišti svého největšího konkurenta v boji o titul Viktorie Plzeň utrpěla ostudný debakl 0:3. Zklamala i v takzvané Evropské konferenční lize, byt v ní má vyloženě slabé soupeře. Dvě prohry po sobě doma i venku se slaboučkou rumunskou Kluží to dokazují více než přesvědčivě.
Ten dvojzápas s Kluží ale oproti tomu reprezentačnímu propadáku s Portugalskem byly přece jen v něčem jiném. Nechci zveličovat fakt, že v těch zápasech s Rumuny Slavii vždy chybělo hned několik hráčů základní sestavy, protože i za tohoto handicapu má Slavia kvalitní tým. Výkon Slávistů v obou zápasech proti Rumunům/spíš cizím legionářům v rumunských barvách/ nebyl vyloženě špatný. Slavisté měli proti všemi prostředky bránícím hráčům Kluže/včetně těch neférových jako je až neuvěřitelné zdržování hry/ v obou zápasech místy až neuvěřitelně drtivou převahu. Hrálo se téměř jen na polovině klužských fotbalistů. Ti bránili snad všemi hráči a především všemi prostředky. Byli schopni jen odkopávat míče a ustavičně kouskovat i zdržovat hru. Kupodivu jim tato taktika vyšla maximálně. Z pouhých čtyř střel na slavistickou bránu/z toho jedna střela byla pokutovým kopem/ vstřelili tři branky. Naopak Slavia z několika desítek střel ani jedinou. Její hráči maximálně dokázali razítkovat brankovou konstrukci rumunského týmu a jinak spalovali i ty nejvyloženější šance jako na běžícím pásu. Omlouvat je nemůže ani fakt, že Kluži v obou zápasech až neuvěřitelně zázračně zachytal brankář.
Dvě prohry za sebou se slabým rumunským týmem jsou malou katastrofou, stejně jako fakt, že Slavia, která v naší lize nastřílela v tomto ročníku zdaleka nejvíce branek vyšla střelecky v souboji s rumunským týmem dvakrát zcela naprázdno.
Přes další stejnou malou katastrofu českého fotbalu nelze Slavisty hodnotit stejně negativně jako české reprezentanty v souboji s Portugalskem. Zatímco naši reprezentanti se proti Portugalcům s míčem moc nepotkali a zcela nechali hrát soupeře, Slavisté měli téměř ustavičně míč na kopačkách a hráči rumunského týmu téměř nic nevytvořili a dali tři vyloženě šťastné branky. Bylo to tedy hlavně až neuvěřitelné štěstí, které rozhodlo o dvou výhrách rumunské Kluže. Na to se ale čeští reprezentanti proti Portugalsku odvolávat nemohou. Česká reprezentace byla oproti Portugalcům o dvě třídy horší a prostě na soupeře neměla.
Luboš Hora-Kladno