Kdo ve II. světové válce sestřelil nejvíce nepřátelských letadel? Třebaže na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, zejména díky tomu, že němečtí fašističtí letci si pravděpodobně sčítali sestřely celých letek a pak dosahovali až neuvěřitelného počtu několika set sestřelů/To je krajně nepravděpodobné./, mé hodnocení je jasné.
Před tím než jsem k němu dospěl, přečetl jsem ovšem jistý životopisný román jistého sovětského stíhacího letce. Jeho jméno? Ivan Nikitič Kožedub! Co na tom, že román byl napsán v období sovětského stalinismu, který já sám kritizuji. Co na tom, že už podle svého názvu ,,Sloužím vlasti“ je román poplatný a sloužící své silně problematické době?
Román psaný hlavním hrdinou I.N. Kožedubem a pojednávající o jeho osudech, v podstatě od dětství jsem přečetl za jediný den. Tak moc je čtivý. Pojednává o životních osudech prostého vesnického člověka ze stalinisticky zbídačené Ukrajiny, který se přes své začátky v aeroklubu ještě před válkou vypracoval v nejpřednějšího stíhacího letce celé II. světové války. Přitom poprvé vzlétl do vzduchu na stíhacím letounu La -5FN proti nepříteli až při bitvě u Kurska, ke které došlo v létě 1943. V té době už měli například letci sloužící v Anglii za sebou plné 3 roky vzdušných soubojů. Přesto je dokázal I. N. Kožedub do konce války počtem sestřelů překonat a to navíc dost výrazně. Do konce války totiž oficiálně sestřelil 62 nepřátelských letounů různého typu a to včetně jednoho už proudového německého ME -262, který oproti jeho letadlu měl svým reaktivním motorem rychlostně výrazně navrch. Těch sestřelů ovšem ve skutečnosti bylo o dva víc, což ani autor ve svém románu neudává a musel jsem to zjistit z historicky faktografických údajů. Ty dva letouny sestřelené navíc totiž představovaly dva americké stíhací letouny typu MUSTANG. Tehdejší piloti- spojenci totiž při střetu s letadlem Ivana Nikitiče na sovětského letce zaútočili v mylném domnění, že jde o Němce. A Kožedub je brzy vyvedl z omylu, když v sebeobraně oba sestřelil. Dlouho se o tom v západních ani sovětských médiích nemohlo a nesmělo psát. Vždyť šlo přece o tehdejší spojence. Pravda vyšla najevo až po převratném roce 1989.
Samotný Ivan Nikitič Kožedub přežil celou válku ve zdraví. Jeho Lavočkin La-5FN ač mnohokrát poškozen, sestřelen nebyl nikdy. Prostý chlapec z chudé vesnice i rodiny byl celkem 3x vyznamenán titulem ,,Hrdina Sovětského svazu“. Ač je dnes tento titul často snižován i zesměšňován v mých očích zůstal zejména po přečtení svého životopisného románu Ivan Nikitič Kožedub skutečnou leteckou osobností II. světové války, ke které se například angličtí, nebo američtí letci počtem svých sestřelů ani nedokázali přiblížit.
Luboš Hora -Kladno