Přemysl-oráč bájný zakladatel první české vládnoucí dynastie. Jeho nástupci, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Jedná se vesměs o bájná knížata, známá především z Jiráskových ,,Starých pověstí českých „. Ve skutečnosti nic hodnověrného o nich nevíme. Už náš nejstarší kronikář Kosmas těmito postavami údajných českých knížat vyplnil dobu od konce Sámovy říše/kolem roku 660/ do zhruba druhé poloviny 9. století. Jedná se o časový prostor téměř dvou set let. O této době nemáme s výjimkou neúspěšného nájezdu Franků na Čechy/začátek 9. století/ a počátků Velkomoravské říše /první třetina 9.století/ žádné hodnověrné zprávy od našich ani cizích kronikářů.
Teprve ve druhé polovině 9. století začíná v naší historii svítat a objevují se další historicky hodnověrné zprávy.
Druhá polovina 9. století: Velkomoravská říše dosahuje vrcholného období své existence. Ale co se v této době děje v Čechách? Ty jsou zpočátku na Velkomoravské říši závislé. Podle některých historiků snad i její přímou součástí.
Vždyť první historicky doložený kníže z rodu Přemyslovců Bořivoj I. je údajně donucen přijmout křesťanské náboženství na Velké Moravě snad od samotného věrozvěsta Metoděje. Brzy na to nechá vystavět v Čechách první křesťanský kostel svatého Klimenta na Levém Hradci. Křesťanskému náboženství se ale zpočátku v Čechách příliš nedaří. Stále přetrvává pohanství a uctívání hned několika pohanských bohů.
Bořivojova manželka Ludmila se všemožně snaží křesťanskou víru rozšiřovat. Až zahyne mučednickou smrtí/je zavražděna na slovanském hradišti Tetíně u dnešního Berouna/. O jednotném českém státě však zatím nelze hovořit. A to ani za Bořivojových nástupců Spytihněva I., Vratislava I., kněžny Drahomíry, ba dokonce ani za legendárního svatého Václava a jeho údajného bratrovraha Boleslava I.
Jedno však je jisté, všechny výše uvedené osobnosti Bořivojem I. počínaje a Boleslavem I. konče skutečně existovali a nejsou to jen postavy vyšlé ze starých bájí a pověstí.
Proč však nejsou za vlády těchto knížat/včetně jedné ženy kněžny Drahomíry/ Čechy celistvým a sjednoceným územím? Důvod je prostý. Naše vlast je v této době jakýmsi konglomerátem malých či větších kmenových ,,státečků“, jimž vládnou vojvodové sídlící na opevněných hradištích. Nejmocnější kmen Čechů, který až o více než století později dá jméno celému národu, sídlí jen v okolí Prahy, zejména při dolním toku Vltavy. A další příbuzné, ale zatím ještě nesjednocené kmeny? Tak pod Krušnými horami žijí Chebané a Sedličané, o něco více do vnitrozemí pak Lemúzi/ústřední hradiště Bílina/, v severním pohraničí Děčané/Děčín/,
o kus dál proti proudu Labe Litoměřici/Litoměřice/, na soutoku Labe s Vltavou Pšované/Mělník/ Na severozápadě dnešní ČR/zejména oblast dnešního Žatecka a Lounska/ sídlí mocný kmen Lučanů/ústřední hradiště Vlastislav u dnešních Lovosic/
V oblasti současného Kolínska sídlí Zličané/Kouřim/, v severní části jižních Čech kmen Netoliců a na samém jihu Čech kmen Důdlebů. První Přemyslovci v úplném počátku vládnou pouze kmeni Čechů a nejnebezpečnějším sokem je jim na východě země kmen Charvátů, v jejichž čele stojí velmi mocný rod Slavníkovců s ústředním hradištěm Libicí nad Cidlinou. Kmen Čechů si ostatní příbuzné kmeny podmiňuje jen postupně. Mocní Lučané jsou podle pověsti poraženi už za bájného knížete Neklana, zatímco třeba Zličané podle legendy až za svatého Václava.
První historicky doložený i již křesťanský český kníže Bořivoj I. zemřel na konci 9. století, když přesná data jeho úmrtí se trochu liší. Po něm vládl na přelomu 9. a 10. století jeho syn Spytihněv I. /přibližně v letech 895-905/. Za jeho vlády se Čechy definitivně vymanily z vlivu Velkomoravské říše, která se po nájezdech Maďarů rozpadla. O dalším Přemyslovci- bratru Spytihněva Vratislavu I. opět téměř nic nevíme. Snad jen to, že úspěšně bránil Čechy před nájezdy Maďarů, začal stavět na Pražském hradě kostel svatého Jiří/dokončit už ho nestačil/ a byl synem mučednice svaté Ludmily a otcem dalšího mučedníka svatého Václava. Jeho manželkou byla následně krátce vládnoucí Drahomíra/kromě Marie-Terezie jediná žena v čele českého státu až doposud/, která prý proti pozvolna se rozšiřujícímu křesťanství, naopak prosazovala pohanství. Vratislav I. zemřel za neznámých okolností roku 921. Dva roky po jeho smrti pak vládla již zmíněná Drahomíra do doby, než její syn Václav dosáhl věku tehdejší dospělosti. A pak už nastává doba svatého Václava.
Luboš Hora-Kladno