František Větrovec
František Větrovec odehrál za Kladno celkem 12 sezon. Tituly mistra republiky získal v letech 1975-1980 čtyři. A to ho ještě o jeden připravila povinnost vojenské služby. Na vojně hrál též nejvyšší soutěž za Duklu Trenčín. Mimořádně tvrdý obránce nikdy nevynikal technikou, nebo tvůrčí hrou. Vše nahrazoval nekompromisní tvrdostí a bojovností. Áčko někdejšího Československa nikdy nereprezentoval, ale zato nastupoval za reprezentační výběry do 18 i do 20 let. Přesto je mistrem světa , ovšem v týmu hokejových veteránů.
S Frantou Větrovcem jsem se zkontaktoval nejprve telefonicky. Číslo na něj jsem získal od kladenského hokejového i fotbalového archiváře pana Jana Soldána. Hned při prvním telefonátu Franta souhlasil s mým rozhovorem s ním pro Kladenský deník. Ostatně nepamatuji se na situaci, že by mi někdo ze známých osobností rozhovor odmítl.
S Frantou Větrovcem byl ovšem jiný problém. Tím bylo místo našeho setkání. Chtěl aby se rozhovor uskutečnil u něj doma. Bydlí sice na Kladně, ale v předměstské části, zvané Ronovka, což je část Švermova. Já Ronovku znal jen podle jména. Ten název je po bývalé, dávno neexistující kladenské šachtě. Nevěděl jsem ani, kde přesně Ronovka je.
Franta mi to napřed po telefonu vysvětloval a já pořád nechápal. Nakonec jsme se dohodli, že se dostavím na Švermovské náměstí, kam dobře trefím a Franta tam pro mě přijede autem.
Tak se jednoho dne na samém konci letošní zimy také stalo. Na Švermovské hlavní náměstí jsem , jak je mým dobrým zvykem doběhl. /Od domu kde bydlím je to tam přesně 5,5 km/. A Franta Větrovec tam pro mě skutečně přijel autem a odvezl mě k němu do jeho jistě nedávno postaveného rodinného domu na Ronovku. Ještě, že pro mě přijel, protože Ronovku bych hledal dost obtížně. Ač geograficky patří ke Kladnu a jeho části Švermov, nachází se blíže obci Vinařice, než samotnému Kladnu. Ted už aspoň vím, kde Ronovka přesně leží.
Ve Frantově rodinné vilce jsme si sedli venku na dvorečku, jeho družka mi přinesla k občerstvení nějakou minerálku a začali jsme si s Frantou povídat o hokeji. Zjistil jsem hned dvě fakta. Některé informace, které jsem vyčetl v odborných knihách o hokeji jsou nepřesné, nebo dokonce vyloženě nepravdivé. A nikde není uvedeno, že František Větrovec je mistrem světa z týmu hokejových veteránů. Náš rozhovor skončil mou gratulací Frantovi, který za pár dní slavil pětašedesáté narozeniny. Byl i ochotný dát se se mnou vyfotografovat./Společných fotek s bývalými mistry republiky mám už více a ta s Frantou Větrovcem mi k nim přibyla./ Jen mě musel odvézt zpátky na Švermovské náměstí, protože Ronovka leží v tak nepřehledném místě, že bych se odtud i složitě ,,vymotával“. Byl ochotný odvézt mě až domů před náš panelák, ale to jsem odmítl. Potřeboval jsem něco naběhat. A tak jsem běžel zase těch pět a půl kilometru domů, jen s tím rozdílem, že zpáteční cesta ze Švermovského náměstí domů byla skoro pořád do kopce.
Luboš Hora-Kladno