Velká většina lidí se domnívá, že se Jan Hus narodil v Husinci u Prachatic. Patrně tomu tak skutečně bylo. Italský humanista Enea Silvio Piccolomini však uvedl v polovině 15. století jako Husovo rodiště Husinec u Prahy, nedaleko Klecan. Osobně bych tuto domněnku velmi přivítal, protože v Husinci u Klecan se narodila moje babička z otcovy strany. Tento Husinec však Husovým rodištěm nejspíše nebyl a Hus se s největší pravděpodobností narodil skutečně v Husinci u Prachatic. Svědčí o tom třeba Husovo blízké přátelství se starším universitním kolegou Křišťanem z Prachatic.
Jiný universitní mistr Štěpán Páleč totiž označil Křišťana z Prachatic jako Husova krajana. Důležitým faktem je také sepsání Husova života z pera kališnického kněze Jiříka Heremity. Ten kolem roku 1480 uvedl, že ,,mistr Jan byl jest rodem z městečka řečeného Husinec, odkud jej matka vedla do prachatické školy.“ Jako pozornost prý nesla tamnímu školmistrovi pecen chleba a cestou do
města sedmkrát poklekla, modlíc se za svého syna. Heremita by něco takového sotva mohl tvrdit, kdyby tradice o Husově narození v jihočeském Husinci v druhé polovině 15. století neexistovala.
Roku 1480, ale již nežili věkoví vrstevníci Jana Husa, takže údaj nebylo možné ověřit.
Husovo narození má připomínat jeho rodný dům, který se v Husinci u Prachatic ukazuje a ve kterém je dnes umístěno malé
muzeum. Ten se připomíná už v první polovině 17. století. Z roku 1633 se zachovala zpráva o tom, jak si zde lidé, věřící v zázračnou moc stavení, odřezávali třísky proti bolesti zubů. Tehdy dům vlastnil krejčí Zikmund Nána. Opravdu celo-český zájem vzbudil údajný Husův domek v roce 1869, kdy se v Husinci konal mnohatisícový tábor lidu u příležitosti domnělého 500. výročí narození betlémského kazatele. Přesné datum Husova narození však známo není. Narození prostých lidí se ve 14. století, kdy se Hus narodil nikde nezaznamenávala, protože neexistovaly matriky.
Stavení samo zůstávalo v 19.století dlouho neopravené, třebaže je navštěvovali význační turisté, jako například Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, nebo Alois Jirásek.
Luboš Hora-Kladno