Předpokládám, že i jen průměrně vzdělaní lidé vědí, že posledním českým králem z rodu Přemyslovců byl Václav III. Předpokládám i to, že vědí, že byl zavražděn roku 1306 v Olomouci. O tom kdo byl vrahem Václava III. se však dodnes pouze dohadují i vysoce historicky vzdělaní odborníci a stále se nemohou shodnout.
Co vlastně víme z dobových zpráv o vraždě posledního Přemyslovce na českém královském trůnu? Bezprostředně po olomoucké vraždě byl jako domnělý vrah královskou stráží ubit jistý durynský/německý/ rytíř Konrád z Botenštejna. Ten právě vybíhal z domu, kde byl Václav III. zavražděn, navíc se zkrvavenou dýkou v ruce. To by mohl být dost pádný důkaz o vraždě kdyby…. Kdyby totiž nebyl tento Konrád z Botenštejna okamžitě ubit stráží aniž by stačil říci jediné slovo. Kdyby naopak zůstal na živu a mohl být vyslýchán nemusela se situace kolem královraždy tak zamotat. Přitom je hodně podezřelý už fakt, že by vrah /opravdu Konrád z Botenštejna?/ prchal bezprostředně po vraždě z místa činu se zkrvavenou dýkou v ruce a navíc přímo do rukou králových strážců. Nejznámější dobový kronikář Petr Žitavský ve své Zbraslavské kronice se už nad tímto podezřelým faktem pozastavuje a neváhá vyslovit jisté pochybnosti o Konrádovi z Botenštejna jako o vrahovi krále Václava III.
Jiní mnohem méně známí kronikáři naopak o Botenštejnovi, jako o vrahovi vůbec nepochybují. Jméno durynského rytíře pak předávají svým kronikářským nástupcům a ti pak dalším a dalším generacím v podstatě až do současnosti. Jiné konkrétní jméno přímého vraha českého krále tak žel nikdy nepadlo. Je ale Konrád z Botenštejna opravdu vrahem? Žel že se nemohl k činu nikdy přiznat. Žel ale také, že se nemohl ani nikdy nijak obhajovat. Byl zabit dřív, než mohl promluvit jediné slovo.
Připusťme hypotézu, že Konrád z Botenštejna vrahem Václava III. nebyl. Kdo tedy?
Nebo lépe, kdo měl na odstranění posledního Přemyslovce a tím i na ukončení vlády přemyslovské dynastie největší zájem. Takových zájemců by se našlo hned několik.
Mohli to být mocní Vítkovci/brzy se přejmenují na Rožmberky/, kteří po popravě člena svého rodu Záviše z Falkenšteina Václavovým královským otcem mohli toužit po odplatě.
Atentátníky si mohl jistě dovolit najmout římský král Albrecht Habsburský, kterému rozmach moci posledních Přemyslovců jistě musel být trnem v oku.
Ještě závažnější důvod k odstranění Václava III. /Václav byl navíc stále ještě i králem polským a právě podnikal vojenskou výpravu do Polska/. měl Polák ze slavného piastovského rodu Vladislav Lokýtek, který právem toužil po polské královské koruně.
Motivy k vraždě měli i Václavovi příbuzní a to jak Jindřich Korutanský-manžel nejstarší Přemyslovny Anny se po olomoucké vraždě stal krátce českým králem, tak samotná manželka Václava III. Viola Těšínská, která mohla žárlit na četné Václavovy milenky.
Vše to jsou však jen hypotézy, ničím nepodložené. Od smrti Václava III. uplynulo více než 7 století. Ač za jeho vraha bývá stále nejčastěji uváděn Konrád z Botenštejna historici se stále v osobě vraha nemohou shodnout.
Luboš Hora-Kladno