Benedikt Ried /datum narození neznáme, zemřel roku 1534/ byl patrně nejslavnějším architektem české pozdní gotiky. Do Čech přišel s největší pravděpodobností z Rakouska a to přibližně v době, kdy se český a uherský král Vladislav Jagellonský přestěhoval ze Starého Města pražského na Pražský hrad/nejspíš v roce 1485/. Žel o slavném architektovi Riedovi máme jen velmi málo přesných zpráv.
Ani nevíme ,zda český král Vladislav Rieda do Prahy osobně pozval, nebo zda tu Ried bydlel už dříve. Každopádně ho král Vladislav popohnal k tomu, aby rezidenci , zpustlou od husitských válek uvedl co nejdříve do pořádku. Nadaný/tehdy přibližně třicetiletý / architekt začal pracovat ve dvou směrech. Pustil se do zesílení hradních fortifikací a téměř současně začal zgruntu rekonstruovat zpustlé obytné prostory. Stalo se mu však něco podobného , co jeho předchůdci Rejskovi u budování Prašné brány. Dříve než byl Ried s rekonstrukcí Pražského hradu hotov, přestěhoval se král Vladislav do uherského Budína./ v podstatě už natrvalo/ Ried však přesto svou práci nevzdal. Velkorysou přestavbu Pražského hradu dirigoval tak, že nejprve přestavěl obytné komnaty hradního paláce. Především zbudoval takzvanou Vladislavovu ložnici, správně audienční sín. Z obytných prostor pak vyzvedl klenutý most do nové velmi nádherně zdobené oratoře ve svatovítské katedrále./Panovník poté pak mohl navštěvovat bohoslužby zkratkou přímo ze svých komnat.
Žel odborníci se neshodnou v tom, že první fázi přestavby Pražského hradu provedl právě Benedikt Ried. Hlavní fázi přestavby však bezpochyby vedl a královská oratoř byla vybudována pod jeho vedením. Představovala fantastickou splet větví a úponků , což byl vrchol pozdně gotického dekoratismu. Visutá střední část klenby , kde schválně chybí opěra , je pak virtuozní ukázkou dokonale zvládnuté stavební techniky.
Špičkovým dílem Rieda se stal Vladislavský palác/1490-1502/. Je to jeden z nejrozlehlejších světských prostorů vůbec. S bezohledností stavebního geniaRied odvážně porušil všechny normy a vtrhl do staršího rozvrhu Karlova královského paláce obrovitou dispozicí , které bylo obětováno celé patro. V architektonickém pojetí se tu už gotika mísí s nastupující modernější renesancí.
Přímo stavebním koncertem je Riedova kroužená klenba sálu. Její četná žebra vystupuiují v dynamických křivkách proi sobě , složitě se protínají a vytvářejí přitom elegantní kompoziici šestilaločných hvězd. Ried dovedl pracovat s rizikem a dočasně na toi doplatil , když mu část kroužené klenby napoprvé spadla a musel ji zdvihnout znovu.
Benedikt Ried vepsal svou technickou smělost i do dalších částí Pražského hradu /např. Ludvíkova ložnice, Jezdecké schodiště,přestavba sněmovny/.
Ried nepůsobil jako hlavní architekt jen při přestavbě Pražského hradu, ale podílekl se i na přestavbě dalších významných českých středověkých sídel. Nechal dostavět chrám svaté Barbory v Kutné Hoře , upravil zámek Blatná a opevnoval vodní hrad Švihov u KLATOV.
