Zatím jsem na stránkách www.lidemezilidmi aspoň stručně představil všechna města mého rodného Kladensko-slánského regionu. Podařilo se mi tak dostat až ke Zlonicím.
Zlonice sice nemají statut města, ale také nejsou pouhou obcí. V jejich statutu je název městys. Tento městys je ale velmi zajímavý po turistické stránce, když má nejen několik zajímavých historicko-architektonických památek, ale také například místní památník jednoho z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů Antonína Dvořáka, nebo v přidružené části Lisovice železniční muzeum.
Městys Zlonice, jehož počet obyvatel se blíží dvěma tisícům leží v severní části Kladensko-slánského regionu při Zlonickém potoce. Ke střediskové obci Zlonice patří přidružené části Břešťany, Lisovice, Tmán a Vyšínek.
Zlonice byly původně královským majetkem. Nejstarší zmínky o dnešním městysi pocházejí z roku 1318, kdy zde sídlil Jaroslav z Libušína , řečený ovšem Medvěd ze Zlonic. Jeho nástupce Ota prodal roku 1343 Zlonice mensionářům z Prahy. Z roku 1352 pak pochází nejstarší zpráva o místním hradu/nebo snad tvrzi/, který nesl německé jméno Štáf.
Na začátku 15. století získali zlonický majetek do zástavy páni z nedalekého hradu Žerotína. Za husitských válek držel zlonický Štáf císař Zikmund.
Rozsáhlejší zprávy o Zlonicích máme až ze 16. století. Ještě na konci vlády Jagellonců byl místním farářem známý falzifikátor českých dějin Václav Hájek z Libočan./rok 1521/
Roku 1535 koupil zlonické panství Ondřej Tatek z Kuřího. Manžel jeho dcery Anny, Václav Valkoun z Adlaru hrad Štáf kolem roku 1560 důkladně přestavěl a přeměnil ho na rodové sídlo. Za Valkounů z Adlaru se zlonické panství postupně zvětšovalo o sousední vesnice a statky. Největšího rozmachu dosáhlo na samém počátku 17. století, kdy ho vlastnil Bohuchval Valkoun z Adlaru , který hrad Štáf přestavěl v renesanční zámek. Bohuslav Valkoun byl sice katolického vyznání, ale přesto složil během českého stavovského povstání/1618-1620/ přísahu věrnosti protestantskému králi Friedrichu Falckému. Po bitvě na Bílé hoře sice nebyl díky katolické víře tak přísně potrestán jako mnozí jiní vzbouřenci ale císař Ferdinand II. mu udělil nakonec jen pokutu 3 000 zlatých. Bohuchval pak ve zdraví prožil na zlonickém panství celou třicetiletou válku a zemřel až několik let po ní roku 1653. Jeho potomci Valkounové pak drželi zlonické panství až do roku 1707, kdy značně zadlužený poslední člen rodu Valkounů ve Zlonicích Václav Jan Vojtěch musel panství prodat hraběti Norbertovi Leopoldovi Libštejnskému z Kolovrat.
Krátce před tím roku 1705 došlo k povýšení Zlonic na městečko.
Kolovratové však nevydrželi jako majitelé Zlonic ani celých 15 let a již v roce 1721 prodali místní panství hraběti Filipu Vchyňskému ze Vchynic. Vchyňští /Kinští/ pak v roce 1735 dokončili stavbu monumentálního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je dodnes dominantou Zlonic. Na dokončení krásného chrámu pracovali významní architekti své doby jako F.M. Kaňka a F. Huber. Zámek/původně hrad/ Štáf roku 1758 vyhořel a po požáru byl adaptován na byty a kanceláře. Kinští drželi Zlonice až do roku 1945. Po vzniku okresu Kladno v roce 1960 do tohoto okresu přešly i Zlonice.
Od dubna 2007 používají Zlonice statut městyse. O turisticky zajímavých místech Zlonic a nejbližšího okolí bude řeč ve druhé části.
Luboš Hora -Kladno