I mě se onemocnění Coronovirem nevyhlo, onemocněla jsem touto chřipkou
13.11.2020 a co mi opětovně zvedlo náladu a chuť do života bylo čtení cestopisů pana Zikmunda a Hanzelky. V březnu roku 2020 jsem pro studenty
HTF UK oboru SACH připravila přednášku o jejich životě a činnosti v předmětu
gerontologie s jejímž zněním Vás nyní chci seznámit. Pan Miroslav Zikmund v únoru 2021 dokonce oslaví 102 narozeniny a to je už úctyhodný věk.
Miroslav Zikmund v únoru oslavil 101 let a Jiří Hanzelka zemřel když mu bylo 83 let. Měli procestovat pět světadílů ale v Austrálii byl pouze Miroslav Zikmund
v roce 1947 procestovali Afriku z Maroka a Egypta do Kapského města a na lodi
dojeli do Argentiny, Brazílie a Mexika. Pak chtěli jet ještě do Spojených států ale v Jižní Korey vypukla válka a nedostali vízum do Spojených států a tak se vrátili zpátky do Československa, kde v té době již vládli komunisti.
Čerpala jsem z knihy Cesta kolem světa, život snů a skutečností. Jiří Hanzelka se narodil v Kotouči ve Štramberku a když mu byli tři roky tak se s rodiči přestěhovali do Kopřivnice, kde tenkrát jeho tatínek pracoval v Tatře, takže už měl takový blízký rodinný vztah k tomu podniku.
Miroslav Zikmund se narodil v roce 1919, počat byl ještě za Habsburků, vyrůstal v Plzni a po otci pochází z Rokycanska a po matce z Přešticka, tatínek byl z jedenácti dětí, vyučil se zámečníkem, pracoval ve Vídni a pak studoval gymnázium. Miroslav Zikmund se svěřil, že pokud by chtěl dostat nějaký dárek k vánocům tak by to byl cestopis. Svůj jeden cestopis si i napsal během svých cest do Alp.
Jiří Hanzelka jehož otec patřil k závodnímu týmu Tatry a když šel na závod do Budapešti tak Jiřího vzal s sebou a byly mu tehdy čtyři roky. Po zavření Vysokých škol ho nasadili do zemědělství ve Smrži u Tábora a Miroslav Zikmund také pracoval jako porážeč dobytka a byla to jeho první práce v zemědělství a moc se mu to nelíbilo, jeho touhou bylo cestovat. Měl se i ženit, ale tehdy měl plnou hlavu plánů jak cestovat a sbírat informace, tak se tenkrát rozhodl neoženit se.
Jiří Hanzelka říká „Je otázka zda mě četba cestopisů inspirovala k touze k cestovat nebo touha cestovat mě nutila číst cestopisy.“
Miroslav Zikmund procestoval Užhorod, Benehovo, Mukačevo, Karpaty a to na něj hodně zapůsobilo a také Slovensko.
Učili se oba jazyky. Miroslav Zikmund navštěvoval ve Štěpánské ulici kde byl tehdy první Orientální ústav, který nebyl zavřený potom po válce. V roce 1942 tam měl Stanislav Škulina první přednášku o Africe a oni s tím Stanislavem Škulinou se setkali potom přímo v Africe, když navštívili Afriku a spolu vylezli na Kilimandžáro. Ten první cestopis, který napsal pan Miroslav Zikmund se jmenoval Svítání na obzoru.
V roce 1938 se Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka poznali na schodech Vysoké školy obchodní v Praze, ty schody jsou tam dodnes a stáli tam s maturitním vysvědčením a už měli indexy v ruce a povídali si, dva maturanti Hanzelka a Zikmund adepti komerčního inženýrství se dali do řeči. Během války se nevídali moc často, ale pak se učili spolu, skládali zkoušky spolu a jejich cesty byl výsledek jejich mnohaleté práce včetně hospodářských rozborů a překreslených map, na které se připravovali a čerpali také z časopisu National Geographicu.
Chtěli Tatře 87 to byl typ toho automobilu zajistit odbyt a chtěli ty země, které byly postiženy válkou přivést k lepšímu ekonomickému růstu a chtěli na Tatru posílat objednávky z Afriky. Samozřejmě že se stali centrem takového obdivu když projížděli tou Afrikou, tak spoustu lidí jejich auto obdivovalo. Byl to Tatraplán, který měl motor chlazený vzduchem.
Miroslav Zikmund studoval také klasickou arabštinu a syrský dialekt, který potom použil, když byli na cestě v Sýrii.
Vlastně první cesta byla Praha, Afrika, Latinská Amerika a zpátky Praha a trvala celkem tři a půl roku. Znali se tak dokonale, jak se neznali ani vlastní sourozenci. Byli to individualisté, jeden druhého doplňoval a v tom co jsem neuměl já Miroslav mě doplňoval Jirka a obráceně. Když jsme měli před státnicí, tak jsme čekali na chodbě a byli jsme nervózní a najednou Jirka Hanzelka udělal stojku a chodil po rukou a ozvalo se ze dveří učebny: „Další na řadu !“ Tak si utřel ruce o kalhoty a vstoupil ke zkoušejícímu, dostal s vyznamenáním a znovu se vyhoupl do stojky. V té době byli oba zdraví a byli plní elánu a byli schopní absolvovat tak náročné cesty. Až poté když už bylo panu Jiřímu Hanzelkovi kolem sedmdesáti let, tak začal mít vážné zdravotní problémy. Zemřel na zápal plic. Měl i nějaké následky malárie.
Spolu napsali celkem dvacet knih a natočili tenkrát pro Československo přes padesát celovečerních filmů. Podepsali také Chartu 1977 a nesměli pracovat v tom oboru, který vystudovali, protože se i jim stalo, že na Tatru dostali objednávku 6OOO kusů, kterou chtěli dovézt do Afriky, ale mezitím se vyměnil režim v Praze na Velvyslanectví, tam byli dosazení komunisti a ti tu objednávku strčili do šuplíku a tím způsobem se ten obchod nerealizoval a oni pak byli za podvodníky. Oni napsali Zvláštní zprávu číslo 4, kterou poslali přímo Brežněvovi a tam vylíčili, co se jim nelíbí na tom, jak Sovětský Svaz zachází z Československou republikou a měli i připomínky k tomu, že se nesmí cestovat, že byli v podstatě takovým hlavním zdrojem informací pro Čechy, kteří nesměli vlastně vyjíždět ven. Po Emilu Holubovi byli nejznámější českoslovenští cestovatelé. Jejich knihy byly i zakázány v době komunismu a nemohli najít práci. Jiřího Hanzelku pak zaměstnal zemědělec, ke kterému chodil stříhat stromy a pan Miroslav Zikmund říkal, že jeho nejlepší kamarádi je lopata, rýč a hrábě. Začali publikovat ale protože poslali tu Zvláštní zprávu číslo 4, tak byli odsouzeni Sověty že nesmí publikovat a myslím, že jim šlo i o život. Nemohli se prosadit ty svoje znalosti a přitom to byly kapacity, které jsme měli, ale v podstatě minulý režim si jich nevážil. Po roce 1989 už panu Zikmundovi bylo 70 let a to už byl senior a tehdy se vydal na cestu do Austrálie bez Jiřího Hanzelky, protože ten už měl vážné zdravotní problémy.
Je o nich celá řada dokumentů a jak se za minulého režimu zacházelo s lidmi, kteří byli známí po celém světě a měli znalosti a měli co té vlastní zemi dát.
Byl vypracován dokument Po stopách Zikmunda a Hanzelky Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek těm bylo 35 a 33 let, kteří chtěli udělat tu samou fotografii z toho místa co udělali Zikmund a Hanzelka po 72 letech. Pokud se o těchto věcech nebude mluvit, tak ta následující generace to všechno vlastně zapomene.
- Literatura
HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti 1. [s.l.]: Orbis, 1952. 262 s.- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti 2. [s.l.]: Orbis, 1952. 286 s.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika snů a skutečnosti 3. [s.l.]: Orbis, 1952. 296 s. ISBND-02 602.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. S československou vlajkou na Kilimandžáro. [s.l.]: SNDK – Státní nakladatelství dětské knihy, 1954. 60 s.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Tam za řekou je Argentina. [s.l.]: Naše vojsko, 1958. 385 s.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Přes Kordillery. [s.l.]: Naše vojsko, 1957. 306 s. ISBN56/VIII-13i.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Za lovci lebek. [s.l.]: Orbis, 1958. 270 s. ISBND-583195.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Mezi dvěma oceány. [s.l.]: Orbis, 1959. 354 s. ISBND-597072.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Jižní Amerikou. [s.l.]: SNDK – Státní nakladatelství dětské knihy, 1959. 350 s.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Obrácený půlměsíc. [s.l.]: SNPL – Státní nakladatelství politické literatury, 1961. 304 s.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Světadíl pod Himálajem. [s.l.]: Svoboda, 1969. 376 s. ISBN25-040-69.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Zvláštní zpráva č. 4. [s.l.]: Lidové nakladatelství, 1990. 128 s. ISBN80-7022-061-9.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Cejlon – ráj bez andělů. [s.l.]: Svoboda, 1991. 480 s. ISBN80-205-0164-9.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav; SLOMEK, Jaromír. Život snů a skutečnosti. [s.l.]: Primus, 1997. 192 s. ISBN80-85625-78-4.
- ZIKMUND, Miroslav. Modrý Mauritius… a přece Austrálie!. [s.l.]: Primus, 1999. 69 s. ISBN80-86207-00-5.
- ZIKMUND, Miroslav; HORKÝ, Petr; NÁPLAVA, Miroslav. Sloni žijí do sta let. [s.l.]: Euromedia, 2002. 207 s. ISBN80-242-0797-4.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Afrika kolem Tatry. [s.l.]: Carpe diem, 2002. 100 s. ISBN80-86362-17-5.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Přemožení pouště. [s.l.]: Carpe diem, 2006. 60 s. ISBN80-86362-71-X.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav; ŠVAŘÍČEK, Rudolf. Past na rovníku. [s.l.]: Livingstone, 2008. 446 s. ISBN978-80-904021-1-9.
- HANZELKA, Jiří; STINGL, Miloslav; ZIKMUND, Miroslav; ŠVAŘÍČEK, Rudolf. Tamtamy času: Nová Guinea – svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje. [s.l.]: Livingstone, 2002. 328 s. ISBN978-80-7217-724-0.
- Kromě těchto celovečerních filmů natočili 147 dokumentárních, krátkometrážních či televizních filmů.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Velké vody Iguazú. [s.l.]: Carpe diem, 2010. 120 s. ISBN80-86362-07-8.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Legenda H+Z První cesta. [s.l.]: Jota, 2010. 351 s.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Legenda H + Z. [s.l.]: Jota, 2010. 356 s. ISBN978-80-7217-798-1.
- HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav. Turecko. [s.l.]: Carpe diem, 2010. 80 s. ISBN978-80-87195-16-1.
- ZIKMUND, Miroslav; HORKÝ, Petr; NÁPLAVA, Miroslav; KROC, Vladimír. Století Miroslava Zikmunda. [s.l.]: Jota, 2017. 434 s. ISBN978-80-7462-754-5.
- Tisíc a dvě noci, 1967
- Sumatra, naděje bez obrysů, 1976 (ineditní edice)
- Živá Afrika, 1996, spolu s Hynkem Adámkem
- Dále jsou autory velkého množství časopiseckých a novinových článků, přednášek, atd.
- Film
- Afrika I. – Z Maroka na Kilimandžáro(1952)
- Afrika II. – Od rovníku ke Stolové hoře(1953)
- Z Argentiny do Mexika(1953)
- Kašmír: Je-li kde na světě ráj(1961)
Lenka Nováková