Na konci měsíce června letošního roku zemřel ve věku 72 let můj více než známý, kladenský sportovní archivář pan Jan Soldán. Byla to pro mě téměř šokující zpráva. Věděl jsem sice, že trpěl dlouhodobými potížemi se srdcem a v nedávné době podstoupil operaci, přesto mě jeho úmrtí zaskočilo.
Pana Soldána jsem osobně poznal asi před patnácti lety. Tehdy pomáhal již nežijící kladenské archivářské legendě panu Josefu Jágrovi, který byl také mým velmi dobrým známým. Když pak pan Jágr zemřel, převzal Jan Soldán funkci kladenského sportovního archiváře za něho. V jisté době jsem mu chodil do kladenského sportovního archivu pomáhat třídit a zařazovat archiválie. Tak jsme se ještě více poznali. Jsem mu dodnes vděčný, že mě zasvětil aspoň do základů archivářské práce. A nejen to.
Pan Soldán mi až neuvěřitelně ochotně a zodpovědně sháněl kontakty na bývalé kladenské sportovce, především hokejisty a fotbalisty. Nebýt této jeho pomoci, nikdy bych nepoznal někdejší vynikající kladenské sportovce a nikdy by mi v Kladenském deníku i dnes již neexistujícím Kladenském expresu nevyšly desítky rozhovorů s nimi. A byl to také pan Jan Soldán, kdo mi zařídil na kladenském zimním stadionu volný vstup do VIP hlediště.
Ač byl pan Soldán rodilým Moravákem z Vyškovska, po přestěhování na Kladno v roce 1987 se z něho stal zarytý kladenský patriot, zejména v oblasti sportu. Pokud mu to jeho zdravotní stav dovolil, nevynechal jediný hokejový ani fotbalový zápas kladenských sportovců. Na fotbalovém stadionu Františka Kloze jsem vždy sedával na hlavní tribuně vedle něho.
Po smrti Josefa Jágra působil zcela dobrovolně a bez nároku na jakékoli finanční ohodnocení ve funkci hlavního kladenského archiváře. K této mravenčí práci shánění a třídění všemožných výstřižků z novin a časopisů o sportu v celém kladensko-slánském regionu přistupoval více než pečlivě a zodpovědně. O sportu v regionu měl více než dokonalý přehled.
Pan Soldán napsal i dvě knihy, tentokrát nikoli z oblasti sportu. Jednu z nich s názvem ,,Je to jedna dědina“ ve které vzpomínal na své moravské rodiště, dětství i mládí mi i s věnováním daroval. Vydání své další práce brožury půvabných říkanek pro děti se žel už nedočkal, stejně tak jako kalendáře pro rok 2022, na kterém se vedle mě svými krásnými ilustracemi podílela i moje kolegyně ze zaměstnání Lenka Nováková.
Náhlá smrt pana Jana Soldána je velkou a těžkou ranou nejen pro mě, ale především pro celý kladenský sport. Místo na tribunách kladenského hokejového i fotbalového stadionu osiřelo. Osobně si myslím, že se jen velmi těžko bude hledat někdo, kdo by pana Soldána v práci sportovního archiváře nahradil. Pan Jan Soldán byl prostě jen jeden.
Čest jeho památce.
Luboš Hora -Kladno