Český král Vladislav Jagellonský byl polského původu, jako syn polského krále Kazimíra a Alžběty Habsburské. Na český královský trůn nastoupil po smrti Jiřího z Poděbrad roku 1471. Vládl na panovníka v Čechách nezvykle dlouho, až do roku 1516, tedy plných 45 let v době kdy uhasínající středověk pomalu přecházel v tzv. novověk.
Do obecného povědomí vstoupil král Vladislav Jagellonský jako slabý panovník, který přikyvoval každému , s kým právě mluvil, a který svá přitakání doprovázel slůvkem ,,dobře“. Přesto je takové hodnocení vladaře , posměšně nazývaného ,,Král Dobře“ , ne zcela výstižné.
Při posuzování středověkých monarchů se zpravidla zapomíná, že sice byli předurčeni k vládě, ale zdaleka ne všichni mívali o politiku zájem . Jejich osobní založení je mnohdy táhlo jinam. Vladislava kupříkladu do křivoklátských lesů, kde s oblibou lovil, v mládí také na rytířské turnaje a ve zralém věku k rodině.
Citlivý panovník, který neskrýval na veřejnosti své pohnutí/občas plakal, jindy naopak dával najevo smysl pro humor/ se nechoval přezíravě ani k měšťanům, nebo nižší šlechtě. Ač byl sám katolík, snažil se zachovávat tzv. kompaktáta vydobytá v nedávné husitské revoluci a proti nekatolickým vyznáním nevystupoval nijak tvrdě.
Svou snášenlivostí, nerozhodností a nevýbojností vlastně českou politickou scénu zklidňoval.
Zajímavé také je, jak se Vladislavovy povahové vlastnosti promítly do jeho vztahu k ženám. Je dost unikátní, že se ještě na začátku 16. století šířila zpráva, že král prý dosud neměl žádný sexuální styk se ženami. K těmto pověstem nepochybně přispěly Vladislavovy pokusy o manželství s Barborou Hlohovskou a Beatricí Aragonskou.
S Barborou sice roku 1476 uzavřel sňatek, ovšem jen v zastoupení, ale nevěstu vlastně nikdy nespatřil, protože si manželský svazek hned rozmyslel. Poněvadž manželé sňatek nenaplnili pohlavním spojením, sám papež ho roku 1500 zrušil.
Trapný byl také druhý sňatek s Beatricí , která jako vdova po uherském králi Matyáši Korvínovi si chtěla především udržet významnou pozici v Uhrách. Vladislav sice Beatrici manželství slíbil, ale nikdy ke sňatku nedošlo.
Skutečné manželství uzavřel Vladislav až s francouzskou hraběnkou Annou z Foix, kterou si vybral podle zaslaného portrétu. A nakonec z toho byla jeho láska k ženě jako trám.
V září 1502 se v uherském Stoličném Bělehradu /dnes Székesfehérvár/konala slavná svatba. Ti spolu už skutečně pohlavně žili a z jejich manželství vzešel i syn Ludvík-později český král Ludvík Jaellonský. Krátce po jeho narození však mnohem mladší královna než král Vladislav, zemřela. Vladislav se po její smrtí už nikdy zcela nevzpamatoval.
Luboš Hora-Kladno