ČÁST 3
Kanonýr přestupuje z Roudnice na Kladno
S týmem SK Roudnice se František Kloz poprvé ve svém životě podíval za hranice naší republiky. Bylo to do Německa. V jednom ze zápasů tam dokonce dosáhl hattricku.
Je jaro osmadvacátého roku a František si v roudnickém dresu poprvé zahraje na Kladně. Nikoli s ligovým SK Kladno, ale s dnes již dávno neexistující kladenskou Čechií v I. B fotbalové třídě.
To byl počátek Klozova přestupu do Kladna.Kladenská Čechie dostává od roudnického SK nadílku sedmi branek a samotný František jich střílí pět. To samozřejmě nemohlo uniknout funkcionářům SK Kladno, kteří začali Kloze sledovat i v dalších utkáních. A v létě téhož roku už byla ruka v rukávě.Kanonýr nahlásil přestup do ligového kladenského týmu a za fotbal inkasoval své první peníze v životě. Na dnešní poměry směšnou částku 500 korun.Od podzimu 1928 už je právoplatným hráčem SK Kladno v nejvyšší fotbalové soutěži. Okamžitě se ho ujal již zmíněný lékař i fotbalový funkcionář doktor Neumann, který se mu pak na dlouhá léta stal druhým otcem.Dnes se říká, že Klozovy fotbalové začátky v prvoligovém kladenském oddíle nebyly lehké, ale jednalo se spíš jen o první dojem.To,že se Kloz na Kladně rychle chytil přesvědčivě dokazuje fakt,že hned ve své druhé kladenské sezóně 1929-1930 se stal nejlepším střelcem v nejvyšší fotbalové soutěži a v této době se i poprvé objevil v československé reprezentaci v zápase proti Jugoslávii, který Československo vyhrálo 4:3 a František v něm hned jednou skóroval. Na přelomu dvacátých a třicátých let v době začínající velké hospodářské krize bylo brzy jasné, že na Kladně se objevil fotbalista na které se nezapomíná. Nikdy nebyl nějakým mimořádným technikem, nebo míčovým kouzelníkem. Jeho největší přednosti byly jinde. Vynikal dravostí, průbojností,nezměrnou bojovností a především zcela mimořádnými kanonýrskými schopnostmi. Jako smršť se hnal dlouhými skoky k soupeřově brance a bral s sebou vše co se mu postavilo do cesty. Žádný míč pro něj nebyl ztracený.Ve zlomku sekundy si dokázal připravit střeleckou pozici a pak ze všech pálil, včetně nemožných úhlů.Byl typickým koncovým hráčem. Samozřejmě kolem sebe potřeboval spoluhráče,kteří ho zásobovali kvalitními přihrávkami.A na Kladně jich našel hned několik. V době, kdy v kladenském dresu začínal, právě zde svou kariéru končil bývalý československý reprezentant exslávista Josef Čapek-vynikající technik se skvělými přihrávkami.Ten mu v začátcích pomohl nejvíce. Ale nebyl to jen bývalý Slávista Čapek. Skvělé spoluhráče našel i v rodilých Kladeňácích a kladenských odchovancích, zvláště v Josefu Junkovi a Miloslavu Procházkovi,kteří mu rovněž posílali skvělé přihrávky takzvaně do uliček a sítě v brankách za soupeřovými brankáři se pak jen vlnily.