Pozice českého krále Václava IV. na českém trůnu jistě nebyla zrovna záviděnihodná. Sám Václav byl synem Karla IV. a jeho třetí manželky , dávno zemřelé Anny Svídnické, ale oba jeho bratři Zikmund a Jan Zhořelecký měli matku jinou a sice čtvrtou Karlovu manželku Elišku Pomořanskou. Ta jediná Karla IV. přežila. Vztah nevlastní matky Elišky k Václavovi byl velmi vlažný. Vždy a ve všem upřednostnovala svého vlastního syna Zikmunda, kterému rovnala cestu k uherské koruně. Tu také Zikmund nakonec získal.
Osamocenost Václava IV. ještě zvýrazňovaly spory s moravskou větví Lucemburků. Tři synové zemřelého Karlova bratra Jana Jindřicha – Jošt, Prokop a Jan Soběslav byli starší než český král Václav IV. a zejména ten nejctižádostivější z nich Jošt těžce nesl představu, že je pouhým leníkem bratrance Václava, který je podstatně mladší než on sám. Jošt s Prokopem se podle Karlovy závěti měli podělit o vládu nad moravským markrabstvím , ale nedohodli se a po více než dvacet let spolu o Moravu více méně válčili. Domácí válku ukončila až Prokopova smrt v roce 1405.
Vůbec závět Karla IV. Václavovu kariéru na českém trůnu nemálo zkomplikovala. Tu Karel na poslední chvíli navíc ještě změnil, aniž by ale přitom stačil zrušit tu předchozí. Rok před Karlovou smrtí se totiž narodil ještě jeden jeho potomek – syn Jindřich a bylo třeba zaopatřit dědictvím i jeho. Chlapec však brzy po porodu zemřel. Závěti po Karlovy zůstaly tedy dvě, obě nejasné a skýtající možnost různého výkladu. Zestárlý a snad i částečně postižený demencí Karel při psaní závětí jakoby neuvažoval rozumně. Zatímco po celou svou císařskou kariéru věřil v pevnou centrální moc jediné osobnosti, kterou byl on sám , obsahem svých závětí tuto myšlenku sám rozbil. Částmi zemí koruny české podělil své syny a synovce a tím českému státu rozhodně neposloužil. Mezi jeho potomky brzy po Karlově smrti vypukly ostré spory o to, kdo komu a kde bude v českém království vládnout……
Luboš Hora-Kladno