Jak a s jakými výsledky skončila?
Třicetiletá válka oficiálně skončila uzavřením takzvaného vestfálského míru v roce 1648.
Nic na tom nemění ani fakt, že ještě celé následující desetiletí pokračovaly další dvě spolu související války. První za účasti Španělska, Francie a Nizozemí, druhá mezi Polskem a Ruskem.
Vestfálská mírová smlouva načrtla obrysy moderní Evropy, která se vyvíjela ve světadíl se samostatnými státy a vládami. Nejbohatším a nejlidnatějším státem se stala Francie, která vyrostla v hlavní evropskou mocnost. Silně vzrostl význam Švédska, které po válce zabralo téměř celé jižní pobřeží Baltského moře a udělalo si z něj jakési ,,vlastní jezero“.
Úpadek naopak pocítila Svatá říše římská . Habsburkům se už nikdy zcela nepodařilo zabrat všechny roztroušené německé státy. Státní svébytnost si uchovaly Bavorsko, Sasko a Braniborsko-Prusko. Pro české země se přes všechny naděje nezměnilo nakonec vůbec nic. Zůstaly součástí Habsburské říše a co se snad po skončení Třicetileté války přece jen změnilo-byl to jen větší a silnější útlak zejména poddaného obyvatelstva.
Důležité změny, žel jen v celoevropském měřítku/nikoli v Čechách/ nastaly v oblasti náboženské víry. V rámci Evropy se zvýšila náboženská tolerance. Místo dřívější nesnášenlivosti v otázce vyznání křesťanské víry se do popředí po válce začal dostávat národnostní nacionalismus.
Třicetiletou válkou nejvíce utrpělo civilní obyvatelstvo. I když armády ještě nebyly nijak mimořádně velké, dokázaly neobyčejně krutě zasahovat do života obyčejných lidí.
Vojáci všech armád masově plenili úrodu i domy a navíc ještě přenášeli morovou nákazu.
Obyvatelstvo poté masově umíralo v mnoha evropských zemích. Názory historiků na počet padlých, zavražděných i zemřelých během Třicetileté války se dost různí. Počet mrtvých ze všech nejrůznějších příčin asi nedosáhl několika milionů, jak tvrdí někteří historici. Mnoho set tisíc jich však bylo určitě.
Hospodářství válčících zemí bylo rozvráceno inflací. Vzkvétal nezákonný obchod.
Řadoví rolníci byli vysáváni daněmi, jejich majetek byl vyvlastňován i rabován. Často museli odcházet do vyhnanství. Naopak města vykazovala podivuhodnou odolnost. Vojenské akce často napomáhaly obchodu, protože měšťané obchodovali s kýmkoli, kdo se právě naskytl. Typickým příkladem je německé Lipsko. To bylo během Třicetileté války různými armádami obsazeno hned pětkrát. Jen Švédové ho okupovali celých osm let. Přesto obchodování v Lipsku nebylo během celé války nikdy přerušeno. A dva roky po válce v roce 1650 bylo Lipsko po Hamburku druhým největším městem v celém Německu.
Jedním z nejvíce postižených národů byli po Třicetileté válce Češi. Ti válkou nezískali zhola nic, jen ztratili. Nadvláda Habsburků pokračovala po konci války dalších 270 let.
Místo české protestantské šlechty, která z velké části musela emigrovat do ciziny, se v zemi usazovala zahraniční katolická šlechta. Po Třicetileté válce nastala pro český národ doba velkého útlaku jak národnostního i náboženského, tak sociálního. Ne nadarmo nazval Alois Jirásek období po Třicetileté válce dobou temna.
Luboš Hora-Kladno