Jak probíhala?
I když nemám rád nějaké ,,zaškatulkování“ je třeba napsat že Třicetiletá válka je historiky rozdělena do pěti fází. Tak aspoň jmenovitě: 1. válka česká, 2. válka falcká, 3. válka dánská, 4. válka švédská, 5. válka švédsko-francouzská.
Třicetiletá válka oficiálně začala koncem jara 1618 v Čechách takzvanou druhou pražskou defenestrací. Vzbouření čeští stavové/příslušníci vysoké šlechty/ vesměs protestantského vyznání se vzbouřili proti dvěma katolickým místodržícím/nejvyšší zástupci habsburského císaře v Čechách/ a oba byli vyhozeni z oken Pražského hradu. Třebaže toto povstání bylo zpočátku poměrně úspěšné, skončilo drtivou porážkou českých stavů na Bílé hoře v listopadu 1620.
Samotná Třicetiletá válka se však táhla dalších 28 let a jako protagonisté do ní v různých podobách vstupovaly různé státy.
V období třetí fáze Třicetileté války, takzvané válce dánské/1625-1629/ si dominantní postavení udržoval politický svazek Dánska, Nizozemí a Anglie proti Španělsku , které nadále postupovalo proti Nizozemsku jako své bývalé državě. Císařské armády pod vedením českého vojevůdce Albrechta z Valdštejna však přinutily Dány, aby se stáhli z dočasně obsazených německých i českých zemí. Habsburský císař Ferdinand II. toho využil k pokusu obnovení své pozice i celého rodu v říši. Německá knížata nejen protestantská, ale i katolická se tomu však postavila na odpor a dokonce si vynutila Valdštejnovo propuštění z císařské služby.
Ve čtvrté fázi války-takzvané válce švédské /1630-1635/ převzalo roli obhájce protestantů proti katolíkům a především Habsburkům Švédsko. V čele švédského vojska stál schopný vojevůdce švédský král Gustav II. Adolf, přezdívaný ,,lev severu“.
Díky skvělé taktice pronikl švédský král s vojskem až do srdce Německa. Na záchranu císařství musel Ferdinand do čela císařského vojska povolat zpět odvolaného Albrechta z Valdštejna. Ten svedl se švédským králem v roce 1632 prakticky nerozhodnou bitvu u Lützenu/největší bitva celé Třicetileté války/, ale v ní v náhodné a nevýznamné šarvátce Gustav II. Adolf padl. Švédové tak ztratili schopného vojevůdce a i díky tomu byli o dva roky později z velké části Německa vytlačeni.
V poslední a nejdelší fázi války-takzvané válce švédsko-francouzské/1635-1648/ vyslala Francie své armády do boje proti španělským vojskům, které pomáhaly rakouským císařským armádám. Hlavní snahou bylo Habsburky oslabit, jak ty rakouské, tak španělské. Paradoxem této války bylo že v ní bojovali katolíci/Francouzi/ proti katolíkům/Španělé/. Francie navíc paradoxně vytvořila proti Španělům spojenecký svazek s protestantskou Anglií a Nizozemskem. S jejich pomocí pak Francouzi odvrátili španělský postup až téměř před Paříží.
V poslední fázi války v jejích posledních letech však již byly všechny válčící strany natolik, nebývale dlouhou válkou vyčerpány, že byly svorné k uzavření míru.
Na samém konci války na sebe znovu upozornili Švédové. Ti se pod vedením generála Torstensona dostali až do samého srdce Evropy, konkrétně do Prahy. Obsadili Pražský hrad a Malou Stranu a útočili již přes Vltavu po Karlově mostě na Staré město.
V té době byl již ve vestfálských městech Osnabrücku a Münsteru však uzavřen takzvaný vestfálský mír. Válka tak vlastně skončila na stejném místě jako začala-v Praze/konkrétně přímo na Karlově mostě/. Švédové po uzavření míru z Prahy odtáhli. Velmi cenné umělecké sbírky z Pražského hradu si však na cestu vzít nezapomněli….
Luboš Hora-Kladno